Za trest / 70 /

4. května 2016 v 19:00 | May




Seděla jsem dopoledne u počítače a chatovala ve společné konverzaci s Andym a Kate. Oba se svěřovali, jak strávili včerejší večer. Tom vzal Kate do malé a útulné restaurace, o které sama neměla ponětí a jeho výběrem byla mile překvapena. Andy se svým milovaným protějškem navštívil kino a poté si udělali noční procházku po promenádě. Zkrátka oba zažili kouzelně vydařená rande (parafrázuji Andyho - pokud bych to říkala já, místo kouzelně by tam stálo nechutně).

Nyní vyprávění padlo na mou osobu. - U nás doma, na parapetu se objevil Viktor, kterému se podařilo mě vtáhnout do ďábelského plánu jít do školy udělat lumpárnu, jenže jsme byli asi moc pomalý želvy. V divadle už visely tři… Celý text jsem smazala a chytla se zoufale za hlavu. Nedokázala jsem jim napsat pravdu, zněla příliš neuvěřitelně. Navíc Andy a Kate by rozjeli rozvášněnou debatu a spamovali by chat všetečnými dotazy, já bych z toho byla akorát nehorázně otrávená. Ne, žádný takový.

Hrála jsem na kytaru a šla spát. Odesláno.

Zrakem jsem sjela na mobil ležící vedle počítačové myši. Viktor se neozval. Možná to bylo nejlepší, jenže mě užírala hladová zvědavost. Vždyť jsem tam visela! Taky se mě to citelně týkalo, ale místo činu jsem byla donucena opustit.
Ozvalo se klepání na dveře. Generál na mě zakotvil nic neříkajícím pohledem. Díval se, jak si do úst vkládám kostičku mléčné čokolády (na nervy, aby mi ze všeho nehráblo).

Generál spustil neutrálním tónem: "Po obědě půjdeš s Evelyn do nákupního centra."
Kostička čokolády mi zaskočila. "Co-cože?" Odkašlala jsem si. "Víš, že máš další dvě děti, že jo? Proč trestáš jenom mě."
"Amber a Ash půjdou také."
"Aha." (Budu potřebovat víc čokolády!) Bála jsem se odezvy. "Snad nejdeš i ty."
"Ne."
Právě jsem začala opět dýchat!
"Musím dopsat posudek ohledně" - Aktivně jsem mámu přerušila s nastavenou dlaní jako správně vzdorovitá dcera v období dospívání: "Stop. Zbytečný informace, vůbec mě nezajímaj."
Generál se nenechal rozladit. "Evelyn chce se svými vnoučaty strávit rodinné okamžiky. Utužit vzájemné vztahy."
"Tím, že si nás koupí." usmála jsem se vševědoucně.
"Ano. Babičky rády vnoučata rozmazlují."
"Hmm, o tom jsem slyšela," říkala jsem lehce, "ale nevěřila jsem, že by se to mohlo přihodit mě."
"Ve tři vyrazíte."
Jakmile Generál odešel, vrhla jsem se na chat a postěžovala si Kate a Andymu, že dneska zažiju pravý opak příjemných chvil.

Samozřejmě jsem šla proti své vůli a určitě bych si vymyslela na odpoledne mnohem lepší program, jenže naštěstí to nebyl nejhorší scénář. Představovala jsem si větší katastrofu. Evelyn vyprávěla svoje historky a my jsme dělali, že jí posloucháme. Moji sourozenci stejně měli v plánu koupit si pár věcí a v tomhle vyčmuchali skvělou příležitost. Ash chtěl do světa her a Amber,… no ta toužila po tolika věcech, že bychom nejdřív museli vyloupit banku nebo vyhrát v loterii (co je asi pravděpodobnější?).

"Proč si pořád kontroluješ mobil?" zeptala se nemile Amber. "Pochybuju, že bys čekala na smsku od přítele - žádného totiž nemáš."
Dala jsem oči v sloup. Mobil jsem kontrolovala poměrně často. Chtěla jsem vědět, co se událo poté, co Cruella přijela do školy, jenže Viktor stále nepsal - A moje hrdost mě odrážela od toho, abych mu napsala jako první, cítila jsem se naprosto bezradně.
"Nestarej se." odpálkovala jsem mladší sestru.

Naštěstí si mě přestala všímat a svou pozornost přenesla na luxusní butik, kde věci prodávají taky za luxusní prachy. Ash se mezitím poflakoval okolo nově vydaných počítačových her. Evelyn měla občas záblesky svého starého já - říkala nám, že trpíme sourozeneckou rivalitou a pak použila mnoho odborných termínů (znělo mi to jako svahilština). Nakonec vytáhla téma, které se mi vůbec nezamlouvalo. "Blair, tenhle rok maturuješ, už sis vybrala vysokou?"
Super, Evelyn by nejraději, abych nepokazila rodinnou tradici a nastoupila na stejnou univerzitu jako ona a Generál. Ani omylem. Generál to dělá chytře, někdy doma nechává na viditelných místech povalovat brožury s vysokými školami a já vždycky hraju slepou. "Ještě jsem se nerozhodla." Moje taktická odpověď. Kdybych oznámila, že žádnou univerzitu neplánuju,… Uuu, zjevně by proměna do hodné babičky hned teď skončila a Evelyn by mě všemi dostupnými prostředky donutila změnit názor.
Evelyn se zdrženlivě usmála. "Jistě. Nech si to pořádně projít hlavou… Ale už ti nezbývá příliš času, děvenko."
"Já vím." Už aby ta omezená lhůta vypršela a já se mohla z plných plic nadýchat svobody.

Mé plány po střední byly následující - Ve velkém stylu se rozloučit se studiem a odstěhovat se ze cvokhausu - Ve stručnosti jsem vystihla hlavní body. Ostatní věci mám ve zvyku řešit až za pochodu.

***
Po dlouhém dni jsem skončila ve své titěrné koupelně a nechala na sebe ztékat osvěžující vodu. Úspěšně jsem přežila rodinné odpoledne a dokonce jsem vyfasovala pár nových hadříků. Možná by bylo ku prospěchu, aby tady báby pobyla déle (ještě potřebuju boty), ale v tomhle případě si raději nebudu hrát s ohněm. Zítra ráno odjíždí, což je fajn, aspoň bude o dalšího cvoka v domě míň.

Usušila jsem se a oblékla pohodlné tílko a kraťasy na spaní. Ručník jsem zrovna věšela na stěnu, když jsem zaslechla zvuky kytary. Pomalu jsem přiložila ucho na zavřené dveře vedoucí do pokoje. Ne, nezdálo se mi to. Napadla mě otázka, kdo má, sakra, tu drzost vejít do pokoje a hrát na MOJI kytaru. Nenávidím, když se jí dotknou cizí ruce, natož aby na ní hrály!

Prudce jsem otevřela dveře a melodie utichla. Viktor seděl na zemi zády opřený o boční stranu postele.
"Netváříš se překvapeně." prohodil svůj postřeh.
"Protože nejsem." cedila jsem skrz zuby. Dupavým krokem jsem došla k němu a vyrvala mu kytaru z rukou. "To má bejt novej zlozvyk? V noci se oknem plížit do cizího baráku?!" Stála jsem nad ním. Podíval se na nahoru. "Promiň. Chtěl jsem zavolat."
Podrážděně jsem přitakala: "Jo. Příště zavolej. Budu vědět, že mám zavřít to pitomý okno."
Viktor naklonil hlavu na stranu a nepatrně nakrčil obočí.
"Na co zíráš?" Kdybych tu kytaru tolik nemilovala, omlátila bych mu jí už dávno o hlavu.
Měl nasazený zkoumavý pohled: "Je trochu nepřirozený vidět tě… přirozenu… víš, ty černý oči a tak, už nevypadáš jako smrtka."
Vtipálek jeden! Já mu dám smrtku. "Počkej, kosu jsem ještě neodložila. Tvoje jméno mám dlouho na seznamu."
Uchechtl se, přesto na Viktorovi bylo něco jiného. Vlastně celou dobu tu něco nehrálo. Chyběla mu pověstná jiskra pobavení v pomněnkových očích. Hluboce jsem si povzdychla, kytaru odložila stranou a posadila se na zem naproti Viktorovi.
"Fajn. Chvíli tě tady nechám, za to mi řekneš, co se včera dělo po mým odchodu."


Pro pravidelné čtenáře mám špatnou zprávu. Květen je pro mě měsíc, kdy budu mít celou dobu hlavu na špalku a modlit se, abych zvládla zkouškové období. Nejsem žádný génius od přírody, takže hodně času musím vložit do učení a tím pádem psaní příběhu se odkládá na druhou kolej. Sama nejsem potěšena, věřte mi. Příběh Za trest je dějově za půlkou a už pomalu ale jistě míří ke svému závěru - což je mi vlastně líto, jelikož věci, co mě baví, nerada ukončuju…, ale nechci z toho dělat nekonečnou telenovelu. :D

Využiju toto sdělení i k poděkování všem, kteří čtou Za trest a nechávají za sebou stopu v podobě komentářů či kliknutí na hvězdičku. Zajímám se o každý názor. Vaší podpory si nedozírně vážím a hodně mi pomáhá.

May ♥


 

27 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Chtěli byste vydat vlastní knihu?

Ano, určitě! 81.7% (196)
Stačí, když si píšu pro sebe 10.8% (26)
Možná... 7.5% (18)

Komentáře

1 Leni Leni | 4. května 2016 v 19:48 | Reagovat

Děkuju za další kapitolu :) Jsem zvědavá co se stalo s Victorovou sestrou :-D
Přeju hodně štěstí u zkoušek :-)

2 Staw Staw | 4. května 2016 v 20:57 | Reagovat

Veľa štastia pri skúškach :D a ďakujem za ďalšiu časť

3 Sharen Sharen | 4. května 2016 v 21:19 | Reagovat

Moc děkuju za další super díl. Těším se na další ;-)
A hodně štěstí při zkouškách
V ten květen máme hlavu na špalku snad témeř všichni, soucítím s tebou a držím pěsti ať ti to dobře dopadne ;-)

4 Tess Tess | 6. května 2016 v 11:36 | Reagovat

Kjása :D mile ráda si počkám na další kapitolky :) a přeji hoodně štěstí

5 Ivet Ivet | 18. června 2016 v 18:30 | Reagovat

ahojky, kdy bude další díl? :)

6 Josi Josi | 18. července 2016 v 11:41 | Reagovat

Ahoj, dufam že si zvládla skúšky a pridáš nový diel :)

7 Ala Ala | 18. července 2016 v 21:17 | Reagovat

Ďakujem za preklad a neviem da dočkať pokračovania. :-)

8 ♥ May - Adminka ♥ May - Adminka | Web | 1. srpna 2016 v 19:32 | Reagovat

[5]:

[6]:

Po dlouhé době zpráva: Pokračování určitě bude - mělo být dřív, ale tohle léto se ukázalo časově víc náročné a ještě jsem si nenašla chvilku (proklínám se!) - snad to už v srpnu konečně vyjde. :/ :)

9 Aneta Aneta | 20. října 2016 v 20:53 | Reagovat

Paráda ... teším sa na pokračovanie :-)

10 Staw Staw | 3. května 2017 v 19:37 | Reagovat

Zdravím
dúfam, že pokračovanie ešte bude :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama