Za trest / 65 /

7. dubna 2016 v 19:00 | May



"A? Kdy se znovu sejdete?" vyptával se Andy.
Kate vzala do ruky mobil. "Říkal, že má dneska něco na práci, ale kdyby to stihl dřív, ozve se mi a zašli bychom večer na jídlo."
Prohlížela jsem si Kate a nestačila se divit.
Andy přitakal nadšeně. "Trefa do černého, Kate." Obešel její křeslo a zezadu jí objal. "Mám z tebe takovou radost."
"Díky, Andy."

Neuvěřitelné. Kate mi říkala, že by mohlo jít o "lásku na druhý pohled", a já jsem jí samozřejmě nevěřila, jenže když jsem svou kamarádku teď slyšela - Mají se znovu sejít? Možná ještě dnes večer? Wow. Proč mám takový pocit, že mi na tom něco nesedí…

"Blair, co si o tom myslíš?" otázala se Kate, jakmile vrátila mobil do kabelky, kterou měla položenou na klíně.
"Že je to fakt hustý." Kate se na mě dívala stylem, že by mojí odpověď chtěla obsáhlejší. Mírně jsem si odkašlala. "Eh, Tom se zdá být v pohodě. Je pěknej… a jestli si s ním rozumíš, super."
Náhle jsme všichni zaslechli zvuk doručené zprávy. Těkavě jsme se všichni tři po sobě podívali. "Já to nejsem." "Já taky ne." oznámil Andy. Zbyla Kate, která po uvědomění, že zpráva přišla na její mobil, sáhla do útrob kabelky rychlostí blesku. "Jo, je od Toma…" zvolala potěšeně a s viditelnou úlevou. Po chvilce napětí řekla: "Jdem večer ven." Naše sluníčko Kate, najednou však zvážněla, "Co si mám vzít na sebe? Jaký účes a make up?"
Nesnášela jsem, když začala vyšilovat kvůli takovým prkotinám. "Vždyť o nic nejde." pravila jsem lhostejně. "Něco na sebe hodíš, vlasy třeba sepneš a namalovat se umíš."
Kate si povzdychla. "Blair, přeju ti, abys tenhle šílený pocit zažila. Potom bys chápala, že je pro mě důležitý udělat na Toma ještě větší dojem než včera."
"Andy ti pomůže." mávla jsem ledabyle rukou.
A ten pocit, kdy holka kvůli klukovi neví co na sebe a klidně vyhází celou skříň, jsem poznala už dávno, s Nickem. Vůbec mi tohle vyšilování nechybí.
"Se mnou můžeš počítat." pokynul Andy hlavou. Sáhnul si do kapsy od džínů. "Vlastně jsem vám oběma koupil tekuté oční linky do zásoby." Každé podal jednu dlouho, úzkou tubičku. "Tigresa jsem vzal temně fialovou. Půjde ti k zeleným očím."
"Mám zelený oči?" podivila jsem se hraně. Moje barva byla občas těžko specifikovatelná.
"Záleží, pod jakým světlem zrovna jsi."
"To je fakt." připustila Kate. "Zrovna teď jsou víc do zelena."
Všichni jsme se pobaveně zasmáli.
"Pro Kate máš jakou barvu?" zajímala jsem se.
"Zlatou. Hodí se pro hnědé oči a navíc Kate je naše zlatíčko."
"Ó, mockrát děkuji, Andy," rozplývala se, "jsi nejlepší." a dala mu pusu na tvář.

***
Andy mě při odchodu doprovázel. Zastavil mě u jejich poštovní schránky. "To prve, nemyslel jsem to zle." mluvil klidně.
"Já vím. - Ty vždycky všechno myslíš dobře." zakřenila jsem se. "To je tvůj největší problém." Pořád jsem v sobě pociťovala plamínek vzteku. "Řekl si mi, že si jeho hry užívám."
Andy zamrkal hbitě víčky. "No. Nemyslel jsem, že si jeho hry užíváš, ale že bez nich by ses nudila."
"Moc velký rozdíl v tom nevidím." opáčila jsem stroze.
"Ale je tam." ujišťoval Andy, potom si povzdechl a snažil se zachránit situaci. "Taky Viktora nemám rád. Pohrával si s Kate a ublížil jí. Jen si o tebe dělám starost. Kdo ví, jaký má úmysly. Je nepředvídatelný."
Krátce jsem se pousmála. "Nejsem Kate. Toho blbečka zvládnu. - Až mi totálně rupnou nervy, shodim ho z útesu."
Andy se zasmál, zjevně si tu scénu představil. "Jsme dobrý?" Nadzvedl jedno obočí.
Plácla jsem ho přes rameno. "Ale jo." Vzala jsem Andyho zápěstí a podívala se na jeho hodinky. "Už musím letět." Ruku jsem pustila. "Rodinná večeře. Tentokrát by to mohlo být zajímavý."

A taky že bylo.

Generál přerušil rutiny, kdy každého z domácnosti vyslýchá, jaký měl den. Máma tiše jedla a poslouchala s námi babičku, která vyprávěla o nových zkušenostech. Vzhledem k tomu, že přestala učit na vysoké škole a věnovat veškerý svůj čas psaním různých studií, zaměřila se na vlastní seberealizaci. Nový životní směr, což zahrnovalo dlouhé procházky, rozjímání v parku, pořízení malého, chlupatého mazlíčka (už teď psa jménem Pan Fluffy lituju), vaření, pečení, pletení, s dámami stejného věku hrát scrabble…

Čím víc jsem jí poslouchala, tím víc jsem si začínala být jistá, že takový život jí nevydrží dlouho. Přirozenost Evelyn tkví v tom, že musí pořád do něčeho rýpat, zkoumat to a následně ohledně toho něco sepsat. Nedivila bych se, kdyby se po šíleném experimentu s hodnou babičkou vrátila ke staré verzi. Čmuchám ve vzduchu, že po večeři s Amber a Ashem uzavřeme sázku, kdy se tak stane (tatík se určitě přidá).

Dojedli jsme. Těšila jsem se, až zalezu do soukromí svého pokoje a vezmu kytaru do rukou, jenže Evelyn se zvedla od stolu a řekla, "S Blair si vezmeme nádobí na starost."
Co? Ne! Tenhle týden je na řadě Amber.
Mladší sestra se škodolibě ozvala, "Ona ráda pomůže, babi."

Vraždila jsem jí pohledem, dokud neopustila jídelnu. Nic jsem raději nenamítala a odnosila nádobí do kuchyně. Sice máme myčku, ale u nás panuje zvyk, že všechno lehce předmyjeme (Kdo tuhle blbost vymyslel?! Ano, náš generální perfekcionista). Myčka pak poněkud postrádá smysl. Evelyn oplachovala a já nádobí skládala dovnitř. Často jsem si představovala, že hraju Tetris - zapojit strategické myšlení, aby vše našlo své místo, zapadlo do sebe a nic nepřebývalo. Už se mi to stalo a začínat od znovu je pěkná otrava.

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Staw Staw | 7. dubna 2016 v 19:47 | Reagovat

Vďaka za ďalšiu časť :D

2 ♥ May - Adminka ♥ May - Adminka | E-mail | Web | 7. dubna 2016 v 19:57 | Reagovat

[1]: ;) :D

3 Sharen Sharen | 7. dubna 2016 v 21:16 | Reagovat

Moc děkuju za další díl ;-)

4 ♥ May - Adminka ♥ May - Adminka | E-mail | Web | 7. dubna 2016 v 21:19 | Reagovat

[3]: Jsem ráda, že se ti další část líbila. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama