Za trest / 62 /

25. března 2016 v 19:00 | May


Každopádně, co jsem vyšla z předsíně, prodělala jsem pořádný šok. Bábi Evelyn seděla v křesle, v dlaních svírala porcelánový hrnek s podšálkem a… a… usmívala se?! (V mekáči mi museli do jídla podstrčit drogy vyvolávající halucinace, jinak si to nedovedu vysvětlit.)

Tohle byl nějaký trik? Určitě na mě narafičili divadélko.

Evelyn si mě všimla a roztáhla ústa ještě víc. Položila rychle hrneček na konferenční stůl, vstala a kráčela ke mně s rozevřenýma rukama. "Tady je moje nejstarší vnučka." řekla nadšeně a objala mě. - Moje reakce? Stála jsem na místě jako opařená, neschopná jakékoli reakce. Totálně jsem ztuhnula a valila překvapeně bulvami. Bábi se odtáhla, ale nepouštěla moje ramena. "Ty jsi ale vysoká, to máme zkrátka v rodině. A taky jsi moc hezká."

Měla jsem dojem, že jsem i zapomněla dýchat.

"Kdepak ses toulala tak dlouho. Těšila jsem se na tebe, kuřátko."

A dokonce vytáhla mojí přezdívku z dětství…, ne, tohle nemohla být moje babička.

"Takhle tichou tě neznám, dítě." pronesla se stále nasazeným úsměvem. Popostrčila mě směrem do obývacího pokoje, abych se posadila na pohovku. Udělala jsem všechno jako poslušná loutka a jenom na ní zírala - jako bych sledovala úplně neznámou a nově objevenou formu života. Když si sedla vedle mě, konečně jsem nabrala dech. Přimhouřila jsem oči. "Kdo si a co si udělala s pravou bábi Evelyn?" potom jsem dodala. "Určitě na mě něco hraješ."
Evelyn jsem hodně pobavila. "Nic na tebe nehraju. Víš, jsem nyní v důchodu a po uvážení jsem došla k závěru, že budu tou klasickou babičkou, která hýčká a rozmazluje svá vnoučátka." řekla a poplácala mě jemně po tváři.
Uchechtla jsem se. "Promiň… to ti prostě nevěřím." To ti teda nebaštím ani s navijákem!
"Chápu, musí to být pro tebe šok. Amber s Ashem reagovali obdobně. Avšak, dítě, je to tak. Jsem v důchodu, a proto už nejsem ta renomovaná a uznávaná psycholožka z katedry. Studovala jsem mnoho možností, jaký povedu život po ukončení profesní kariéry a rozhodla jsem se pro roli hodné babičky."

"Velmi zajímavá volba, mami." Generál položil na stůl další hrnek, ze kterého se linul slabý dým. Usadila se naproti do křesla, ruce nechávala na opěradlech a překřížila nohy. Nevzrušeně se dala do řeči: "Evelyn v posledním stádiu výzkumu analyzovala příbuzenské vztahy, vzájemné vlivy a dopady na jedince spojené s jednotlivými rolemi v rodinné struktuře. Závěr práce byl velmi konstruktivní. Svůj výzkum aplikovala na stav naší rodiny a usoudila, že tato role bude přínosná pro všechny strany."
"Ano, přesně tak." přitakala Evelyn.
Civěla jsem na obě dvě jako dement. Já jsem neměla s čím souhlasit, když jsem vůbec netušila, o jaké studii byla řeč. A ani jsem to vědět nechtěla. Odpověděla jsem po svém, "Fajn, takže jsi teď hodná babička." Hlavní věc mi zřejmě docvakl. Potom jsem se podívala na Generála a neudržela poznámku, "A ty budeš pořád stejná?"
"Do důchodu se ještě nechystám."
"Škoda." utrousila jsem pro sebe.
Evelyn mě chytila za ruku, ta její příjemně hřála. "Slyšela jsem o tom hrozném incidentu, kdy ses poranila. Doufám, že se ti zranění řádně zahojilo." Takhle starostlivý hlas jsem slyšela prvně. Děsně nepřirozený.
"Jo, je v pohodě." opáčila jsem. "Skoro žádná jizva."
Evelyn pohlédla na svou dceru, tvářila se znepokojeně. "Musí se najít ten, kdo je za to zodpovědný. Nikdo takhle mé vnučce ubližovat nebude."
"Pracujeme na tom." řekl Generál a napil se ze šálku.
"Blair," oslovila mně bábi, "kde jsi vlastně do teď byla? Těšila jsem se, že se společně jako rodina najíme."

Hm, pravdu rozhodně říkat nebudu, sama si jí totiž nepřiznávám a raději vymyslím alternativní vesmír. "Byla jsem s kamarádkou Kate ve městě a tak jsme se bavily, že jsem ztratila přehled o čase." Za každou cenu jsem se chtěla vyhnout hororové večeři, kterou jsem si představovala, ale zjištění, že bábi Evelyn udělala takový obrat ve svém chování (neplivala oheň, ani nevytahovala ostré drápy a zuby)… to bych na tu večeři kupodivu i dorazila.

"O tom si ještě promluvíme, mladá dámo." pokáral mě Generál.
Evelyn se mě nečekaně zastala. "Přeci má vlastní život, nemůžeš jí řídit každou hodinu. Dej jí volnost."
Páni, páni, páni! Takový neskutečný obrat. Konečně někdo v rodině, kdo se mě zastal. Údiv mě neopouštěl. "Díky," ocenila jsem, "tvoje role hodné babičky je dokonalá."
Evelyn se jemně pousmála. Poté dodala, "Ano, ze striktní ženy milovanou babičkou, ještě na tom pracuji. Vidím ti však na očích, děvenko, že chceš určitě do svého pokoje. Naštěstí máme celý víkend. Běž."
Pomalu jsem vstala, "Nemohla si do důchodu odejít dřív?"

"Smysl pro humor máš po dědovi." opáčila Evelyn.

Stále viselo ve vzduchu, že by tohle všechno mohlo být jen divadlo, nebo nějaký sen, takže jsem dala na radu a rychle se ztratila. Když jsem vyšla schody, na chodbě jsem narazila na Amber, která měla na sobě běžné, poněkud více vyzývavé, oblečení. Amber cítila stejné pochyby jako já, řekla podezřívavě, "Viděla si ji?"
"Jo."
"A chápeš to?"
"Ne."
"Myslíš, že to na nás hrajou?"
"Možná." připustila jsem. "V téhle domácnosti je možný už naprosto všechno." Jak bábi, tak matka jsou vystudované psycholožky…, někdy mi připadají spíš jako nepředvídatelné psychopatky.


 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Staw Staw | 25. března 2016 v 21:11 | Reagovat

Jeej :D super časť :D

2 ♥ May - Adminka ♥ May - Adminka | E-mail | Web | 25. března 2016 v 21:22 | Reagovat

[1]: Děkuji, je super, že se ti tahle část líbila. :D ;)

3 Sharen Sharen | 26. března 2016 v 23:37 | Reagovat

Skvělé, jsem zvědavá jak se to bude dal vyvíjet. Diky za dalsi díl. ;-)

4 ♥ May - Adminka ♥ May - Adminka | E-mail | Web | 28. března 2016 v 21:21 | Reagovat

[3]: Děkuji za komentář. Snad se ti další vývoj příběhu bude líbit. :) ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama