Za trest / 59 /

8. března 2016 v 19:00 | May



Měla jsem v plánu odmítnout. Tak ať si, sakra, s ním domluví rande ve dvou. Já tady nebudu hrát volavku. Jenže poté se Kate vrátila. Zářila jako sluníčko, přátelsky se na mě usmívala a pozorovala hnědými kukadly. Za trest, proč musí být tak hrozně roztomilá. Fajn, udělám to.

Zvedla jsem se a shlédla na Nicka. Neutrálním hlasem jsem oznámila: "Potřebuju něco probrat, za mnou, Nicku."
Zatvářil se překvapeně, já už byla na půl cesty k východu z kavárny. Vyšla jsem ven, bylo příjemně teplé počasí.
"Copak chceš probrat?" zeptal se záhy zvědavě, co se ke mně připojil.
"Nic." odvětila jsem. "Kate chtěla být na chvilku s tvym bráchou sama. Jen jí plnim přání." Rejpavě jsem dodala, "Vždyť onehdá si říkal, že ti záleží na jejím dobru."
Povzdechl si, skoro až unaveně. "Přestaň už být vůči mně tak chladná, Blairinko. Já vím, že když jsme se rozešli, bylo to krutý." Něžně se na mě zahleděl olivovými duhovkami. "Začněme od znova. Ty a já. Nic nám nestojí v cestě, když se vyřešila ta lež s Viktorem."
Směšně jsem si odfrkla a pak nesmlouvavě pravila, "Ne. Nikdy. Ty a já rovná se žádnej novej začátek. Kolikrát se musim opakovat." (Ti chlapy vůbec neberou ne jako odpověď, blbci, je pravý čas se to naučit!)
"Nebuď tvrdohlavá." Pousmál se. "Pořád mě máš ráda, je mi to úplně jasný. Dokonce jsme mluvili o společný budoucnosti, pamatuješ?"
Dala jsem ruce v bok a podrážděně spustila: "Bože, ty seš fakt něco, Nicku. Do hlavy mi nevidíš, takže ti to řeknu narovinu a bez obalu… Já jsem se přes tebe dávno přenesla, nechci si s tebou začínat, už do tebe nejsem zabouchlá. Smiř se, zvykni si… Seš mi naprosto ukradenej. Najdi si jinou holku, za kterou budeš dolejzat. - Mě laskavě vynech."
"Nech už toho, Blair!" obořil se.
"Ty toho nech!"
Nick nasupeně přešlápl. "Myslíš to vážně?!"
"Naprosto!" vypálila jsem ostře.
Naštvaně se odmlčel a rozhlédl se těkavě po okolí. Nakonec opět zakotvil na mě. Hlas měl nasáklý ošklivou pachutí, "Nečekal bych, že z tebe bude taková chladná mrcha."
"Díky!" zvolala jsem s posměškem. "Konečně si to pochopil."

Chystala jsem přidat nějakou urážející poznámku, ale mobil v kapse zavibroval. Bezmyšlenkovitě jsem ho vytáhla a podívala se na display. Zpráva od Viktora: Nasedej.

Nasedej? Zopakovala jsem si pro sebe nechápavě. Ulicí se rozlehlo hlasité zatroubení. Ohlédla jsem se za zvukem a spatřila černé Audi. Auto stálo u obrubníku na druhé straně ulice. U řidiče bylo stažené okénko, Viktorovi visela ležérně ruka ven. Díval se naším směrem a na sobě sluneční brýle.

"Viktor?" podivil se Nick. "Co ten tu dělá?" ptal se mým směrem.
"Nevim. Nejsem vědma s křišťálovou koulí." odbila jsem ho.

Zamyšleně jsem mnula mobil v ruce. Ten idiot věděl, že tady budeme. Určitě se přišel podívat na nějaké zábavné představení, které bychom mu nachystali (což už se vlastně stalo).

Nick se tvářil, jakoby vraždil Viktora na dálku. Protočila jsem panenkami. S ním už tady nebudu postávat ani minutu. Skončili jsme. Pěkně mě vytočil! Když jsem kolem Nicka procházela do kavárny, schválně jsem bokem do něj narazila.
Zastavila jsem se u stolu, kde se ty dvě hrdličky vybavovaly, a čapla jsem malou černou kabelku. Zkoušela jsem krotit nervy, stejně jsem mluvila popuzeně, "Promiň, Kate. Nicka už jsem zdržela dost dlouho… Teď musim jako vzornej psík běžet za pitomym páníčkem." Doufám, že tu poslední poznámku pochopila.

Kupodivu mi přišlo v hod, že se Viktor zastavil. Využiju ho jako skvělou výmluvu, abych se dostala z pekelného setkání.
Nick stále byl venku. "Ty… ty jdeš za nim?!" ozval se zmateně. Zbytek na mě musel křičet, jelikož jsem se vzdalovala, "Zbláznila ses? Blair, vrať se!"

Neotáčela jsem se, spěšně přešla přes rušnou silnici a nasedla do auta. Nick mezitím, jakmile nevěřícně přestal čumět na auto, vztekle kopl do plastového koše a zalezl dovnitř.
Viktor se usmíval, hlavu natočenou ke staženému okénku. "Ú… Nick by potřeboval líp zvládat návaly vzteku. Nejdřív dal pěstí mě a teď to schytal koš."
Ignorovala jsem jeho poznámku a naštvaně hleděla před sebe. Hluboce a přerývaně jsem dýchala.
"A ty vlastně taky." podotkl. "Tohle auto bych rád vrátil neponičený." Opřel se pohodlně do kožené sedačky a s domýšlivým úšklebkem koukl po mě. "Určitě to musela bejt zajímavá výměna názorů."
Vyslala jsem na něj vražedný pohled.
"Vždyť jsem tě zachránil." opáčil spokojeně. "Díky mě se nemusíš s tím blbečkem hádat na ulici."
Lhostejně jsem utrousila, "Jaká výhra… od jednoho blbečka k druhýmu."
Viktor se tlumeně zasmál. Olízl si lenivě spodní ret, potom přidal, "Pořád si trochu rudá."
"Nešahej na rozžhavenej uhlík, nebo se pěkně spálíš." varovala jsem ho.
"Jinak bych mohl mít jizvu, viď."
Ten tón jakým větu pronesl. Něco se za ním skrývalo. Donutil mě, abych se na něj za celou dobu v autě podruhé podívala. Jedno obočí jsem měla podezřívavě povytažené.
Viktor se křenil jak malý dítě. "Radíš mi z vlastní zkušenosti, Tygřice. Máš upomínkovou jizvu na zadku."
Brada mi spadla až… na zem je pořád málo. Šokem jsem vytřeštila oči. "Hej! Jak to, sakra…?" Nebyla jsem schopna otázku dopovědět.
Viktor pobaveně podal vysvětlení, "Kate vyprávěla. Jako malá sis hrála u krbu a spadla přímo na rozžhavený uhlík."
Postrádám kyslík. Nepříjemným ohromením se nemůžu ani nadechnout.

Kate vyprávěla! - Jak mu mohla říct, že mám jizvu na… zadku.
Na tenhle incident z dětství nejsem nijak hrdá. Pohrabáčem jsem vyndávala z krbu uhlíky, jelikož mě fascinovalo, jak ohnivě zářily. V tom mě polekal děda okřiknutím, co tu dělám. Zbrkle jsem se zvedla a u toho mi podjela noha kvůli papučím, které mohly být o dvě čísla větší a přepadla jsem dozadu rovnou… už víte na co. Prostě trapný.

"Zabiju jí." cedila jsem skrz zuby. "A tebe taky!"


 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Sharen Sharen | 8. března 2016 v 23:23 | Reagovat

Dík za novou kapitolu. ;-)  Teším se na další :-D

2 Staw Staw | 9. března 2016 v 14:37 | Reagovat

Super kapitola :D

3 anchovickal anchovickal | Web | 9. března 2016 v 20:43 | Reagovat

Super povídka.

4 Leni Leni | 9. března 2016 v 21:34 | Reagovat

Super :-) už se těším na další část :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama