Záhadný případ 14./7

23. července 2014 v 19:15 | May |  Záhadný případ 14
Závěrečná část 14. případu


"Pravda." odtušil. "Když zapomene, bude to pro všechny lepší."
Lexi stála ve sprchovém koutě. Opírala se bokem o studené kachličky a shora na ní dopadal vodopád. Hleděla do prázdna a v hlavě jí neustále rezonovala Hydeova rozčilená slova. V ten moment si připadala jako ten nejslabší a nejbezcennější člověk v celém širém světě. Najednou Lexi napadla myšlenka, co kdyby. - Co kdyby tehdy ve škole, kdy poprvé zjistila o temné straně, jí Hyde přeci jen vzpomínky vymazal. Potom by se nic takového nemohlo stát. Nezapletla by se do nadpřirozených věcí, netrajdala by po nocích a nezkoušela zachraňovat posednuté lidi, vůbec by neměla potuchy o magických krystalech ani drahokamech a už vůbec by se nezamilovala do polodémona.
Jestli nyní Lexi plakala, sama nevěděla. Slzy snadno mohly splynout s vodou, která jí ztékala od mokrých vlasů po obličeji. Natáhla se a jediným pohybem vypnula sprchu.


Nikdo tu nebyl. V pokoji svítila jenom lampička nacházející se na nočním stolku u postele. Hyde si uvědomil, že tohle je poprvé, kdy navštívil vnitřek jejího domu. Přitom Lexi si k němu chodila, kdy si umanula. Nejvíc ho iritovala, když vcházela drze bez zaklepání. Avšak tyhle myšlenky rychle zapudil a rozhlédl se po pokoji. Na vteřinu zrakem stanul na vršku komody, kde stál rámeček s fotografií. Byla na ní Lexi se svou nejlepší kamarádkou Rachel. Usmívaly se tak bezstarostně. Hydeho to ještě víc utvrdilo, že pokud zapomene, bude jí lépe.

Očima dále přelétl po knihovně, kde knih bylo minimálně. Na policích měla nejrůznější věci. Postel uprostřed pokoje, u další zdi byl přiražen velký pracovní stůl. Na něm ležela spousta útržků papírů, otevřený notebook, a hned vedle byla tiskárna, u které blikalo světýlko upozorňující na docházející inkoust.

Jakmile přestal hledět na červené světýlko, zarazil se u něčeho jiného. Přesněji na zdi, na které visela nástěnka s mapou, kde byly vytyčeny a pospojovány nějaké body. U mapy byly přišpendleny i novinové články o žhářství a papíry s vlastnoručně psanými poznámkami. Hyde přimhouřil podezřívavě oči, letmo četl a prokousával se obsahem.

Lexi vešla do pokoje a nadskočila leknutím. Uviděla Hydeva záda, stál u její nástěnky s rozdělaným případem. Lexi rychle za sebou zavřela dveře a odhrnula mokré lokny z obličeje. "Hyde?" Vyslovila jeho jméno zmateně. "Co? Proč jsi tady?" Nejistě se rozhlédla kolem sebe a poté zrakem zakotvila zpět na jeho zádech. "Já myslela, že už mě nikdy nebudeš chtít vidět… potom, co se stalo." Hlasitě polkla a pokračovala, "Snad tu nejsi kvůli tomu, abys ještě dodal něco ke svému proslovu, protože já ho pochopila naprosto jasně." Netušila proč, ale vnitru se cítila čím dál více nervózní.
Hyde nijak nereagoval na nic z toho, co řekla. Pomalu uchopil jeden z papírů, odtrhl od špendlíku a zamyšleně zkoumal text. Po mučivé chvíle ticha zastřeně pravil, "Snažila ses vypátrat žháře, který měl na svědomí ty poslední požáry."

Lexi si nebyla jistá, zdali jde o otázku nebo prosté konstatování. Nerozhodná se posadila na kraj postele a civěla na prsty u nohou. Smutně se usmála. "No, vlastně takhle to všechno začalo. Chtěla jsem najít, kdo je za požáry zodpovědný. Udělala jsem průzkum, přišla na souvislosti a jednou v noci jsem se šla přesvědčit, jestli jsem na správné stopě." Znovu jí vpadla vlhká lokna do tváře a kvapně ji zastrčila za ucho. Pokoušela se vyprávět vyrovnaným hlasem. "A našla jsem žháře. Choval se, jakoby utekl z psychiatrické léčebny. Prohodili jsme pár slov a nakonec… no zapálil ten dům. Sakra, bylo to vážně děsivý. Rozběhla jsem se varovat lidi uvnitř - od toho vlastně ta zraněná noha - jak si říkal, byla jsem nešikovná a ve zmatku zakopla o obrubník."

Lexi se dlouze nadechla, aby našla sílu dál mluvit. "Všimla jsem si, že ten muž na čele má modrou značku. Hned mě napadlo, jestli nebyl obětí nějakého démona. Chtěla jsem o tom říct Dannymu v kavárně, bohužel mě naštval a já odešla dřív, než jsem ho informovala. K tobě domů jsem šla kvůli bolesti kotníku, najít tu zázračnou mast. Taky jsem se pokoušela ti říct o žhářském incidentu a na co jsem přišla, jenže… proběhla výměna názoru a byls pryč." Nervózně si mnula prsty. "Vzápětí jsem si půjčila drahokam, ale rozhodně ne kvůli Malumovi, ten mě našel jen náhodou. Jediný co jsem chtěla, bylo zastavit toho blázna, aby už nikomu neublížil." Lexi v mysli vytanula vzpomínka na profesora, který na sebe vylil benzín a škrtl sirkou. "Už není. Oba nejsou."

Hyde odložil článek na stůl. Ohlédl se za sebe, Lexi pořád seděla na posteli, hlava sklopená k zemi. Hyde opět pohlédl na rozpracovanou nástěnku a zahloubaně řekl, "Slyšel jsem ve zprávách, že neznámá dívka zachránila obyvatele domu před ohněm. Zvláštní… na vteřinu mě napadlo, že si to mohla být ty, Lexi. - Hm, a je to pravda." Odmlčel se a pak tiše, zamyšleně přidal. "Nedal jsem ti možnost, abys mi o něčem z toho pověděla. Záměrně jsem neposlouchal."
Lexi překvapeně zvedla hlavu a podívala se na Hydea. Nebyla si jistá, jestli mu rozuměla. Pozorovala jeho profil. Zadumaný výraz působil, že si v hlavě snaží něco poskládat. Lexi hlodala nepříjemná zvědavost a nakonec se musela zeptat. "Hyde, proč jsi sem přišel?"

Napínal jí, neměl se k odpovědi. Stále byl lapen ve svých myšlenkových pochodech. Napadlo ho, že Lexi si na hrdinku nehraje, ona jí dávno je. Už jenom přiznání tohohle faktu sám sobě, ho podivně fascinovalo. I ta propracovaná nástěnka se žhářstvím ho dostávala a byl nucen obdivovat její práci chtě nechtě. Na moment dokázal úplně zapomenout, proč je vlastně tady. Náhle mu důvod došel.
"Přišel jsem kvůli…" Nemohl to vyslovit. Vzápětí si uvědomil, že by to ani nemohl provést. Pohnul se v něm zvláštní pocit. Netušil, co se to s ním děje. Vypravil ze sebe, "Musím jít."

Než se stačila Lexi nadát, polodémon zmizel v roušce noci. Nechápavě vyhlížela z oken ven do tmy. Se zmatkem v hlavě a tíživým srdcem si lehla na postel a přivinula k sobě oblíbený polštář.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Co říkáte na příběh Záhadný případ?

Je skvělý 74.1% (252)
Celkem ujde 13.5% (46)
Je strašný 12.4% (42)

Komentáře

1 diana diana | 23. července 2014 v 22:54 | Reagovat

Jr to skvelé. :-)  :-)  :-)

2 ♥ May - Adminka ♥ May - Adminka | Web | 24. července 2014 v 23:39 | Reagovat

[1]: Za tvůj komentář, názor moc děkuji. :) Opravdu mě potěšil. ;)

3 Ziwa Ziwa | Web | 15. srpna 2014 v 21:51 | Reagovat

UFFF!!Ani nevíš, jak moc se mi ulevilo, že jí ty vzpomínky nevymazal

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama