Záhadný případ 13./2

10. února 2014 v 17:55 | May |  Záhadný případ 13


"Díky za tvou starost, opravdu." usmála se Lexi přátelsky. Dopila kávu a seskočila z vysoké židle. Vzala noviny a řekla. "Půjdu zkusit zjistit něco víc o těch požárech. Jo, a jestli navečer nebudeš mrtvá z práce. Napiš. Stavim se na návštěvu."
Rachel chápavě pokynula hlavou. "Votravnej strejda Ian. Pořád stejně nesnesitelnej, že ani doma nevydržíš?"
Lexi mohla jen souhlasit.

Lexi šla po ulici tak hloubavě zamyšlena, že ostatní chodci se jí museli vyhýbat, aby do ní nenarazili. Minula těsně i několik sloupů. Najednou ostře vydechla a mumlala si: No a. No a? Je mi jedno, kdo byla ta… pěkná ženská. Ven si může Logan chodit, s kým chce, kdy chce… i třeba s… Vypadala jako modelka? Lexi se praštila rozevřenou dlaní do čela, až to mlasklo. Věděla o sobě, že její zvědavost nezná hranice. Prostě zjistí, co je zač, ať už bude chtít nebo ne.


Zrovna procházela kolem policejní stanice. Zastavila a s mírně nakloněnou hlavou do strany prohlížela budovu. Jak ráda by prošla předními dveřmi, pozdravila vrátného Trevise, podala mu tašku se svačinou a pak pokračovala do archívu a začala šetřit ten případ žháře. Vzpomněla si na tehdejšího vrchního komisaře Barkra. Jak jí chybí ten jeho ostrý tón a neustálé volání, kdy musela k němu do kanceláře na kobereček. Často se při rozhovorech s ní rozzuřil tak, že zrudnul v obličeji a následně hledal v šuplíkách prášky na nervy.

Založila si ruce a v představách teď byla jiná tvář. Derek Smith. Nynější vrchní komisař, ten který jí vykopl ze stanice jako prašivého psa. Lexi si všimla, že nevědomky zarývá nehty do kůže na pažích. Taky se jednalo o člověka, který podezřívá Logana, že je ten koho viděl nějakou tu osudovou noc. Viděl ho jako Hydea. Navíc k tomu všemu zdědil Rughův náramek, takže mu žádný démon nedokáže vymazat vzpomínky.

Lexi věnovala poslední pohled stanici a dala se do chůze. Chtěla začít pracovat nad těmi požáry. Když přišla domů, naštěstí tam nikdo nebyl. Její matka Lydie zrovna byla u psychologa. A Ian? Kdo ví, hlavní je, že tu není.
Otevřela šuplík od svého stolu a vytáhla starší noviny, ve kterých se psalo o požárech. Všechno začalo před pěti dny. Každou noc na jiném obydleném místě vzplál oheň. Pachatel už má na svědomí čtyři oběti. Tři z nich se nadýchali smrtelné dávky oxidu uhličitého a jeden uhořel v bytě zaživa. - Lexi vystříhala pět článků a pověsila je na nástěnku přesně, jak postupovaly za sebou. S větším odstupem je prohlížela a snažila si všimnout každé spojitosti, nebo něčeho zvláštního.

Vždycky jde o místo, kde žijou lidi, řekla nahlas Lexi a pokračovala, a děje se to kolem jedné hodiny ráno. Rozevřela před sebou mapu města a začala kroužkovat místa požáru. Hledala, jestli v tom náhodou nemá žhář systém. Kdyby ano, mohla by určit příští cíl. Protnula body čarou a bohužel nic takového neviděla. Napadla ji myšlenka, že by se mohla jít zeptat Logana, nebo Dannyho. Třeba by oni v tom dokázali rozpoznat nějaký systém. Normálně by vyrazila bez dalšího otálení, jenže si vzpomněla na to, co Rachel říkala. Z nejasného důvodu netoužila potkat tu pěknou ženu v Loganově pracovně. Znovu se tvrdohlavě zadívala do mapy a umínila si, že na to přijde i bez jejich pomoci.

"Máš to tu pěkně zařízené." chválila žena s krátkými blond vlasy. Zrovna zkoumala velkou knihovnu napasovanou až po okraj knihami. "Krásná sbírka." Přesunula se k pracovnímu stolu a ladně přejela dlaní po dřevěné desce. "Dárek ode mě. Jsem ráda, že ho pořád máš, Logane."
Logan k ní přistoupil a podal jí sklenici vody. "Samozřejmě. Takový unikát svého druhu." mluvil přátelským tónem, ale ostrou hloubku měl stále. "Ať se stěhuju kamkoli, nedám na stůl dopustit."
Žena se napila vody. Polkla a poté se přívětivě usmála. "Hm, je skvělé vidět, že stále pokračuješ po cestě, na kterou jsem tě kdysi dávno přivedla já."
Logan na moment jemně opětoval její široký úsměv a gestem ruky jí naznačil, aby se posadila na pohovku. Logan skončil naproti ní v křesle. "Vzpomínám si, Natašo." Udělal krátkou pauzu a pak se jí zas zadíval do šedých očí. "Kdyby tenkrát nebylo tebe, stala by se ze mě ztracená existence, která by bloudila beze smyslu života."
"I když jsme na půl démoni, proč nevyužít naše schopnosti pro dobro, že. Z druhé poloviny jsme lidmi." konstatovala melodicky. "Ochraňovat během noci lidské životy a držet je v nevědomosti o temné stránce světa." Ladným pohybem odložila sklenici na konferenční stolek a pohodlně se opřela. "Už jsem ti, Logane, prozradila důvod, proč jsem tady. Stopa toho odporného démona skončila v tomhle městě."
Logan rázně vyřkl jeho jméno, "Malum." Očima přelétl přes sbírku knih, poté zastavil na Nataše. "Démon, který vysává z lidských bytostí štěstí, radostné myšlenky i vzpomínky… Zbyde jim zoufalství, beznaděj a vzpomínky jen na to nejhorší. A s tímhle jsou donuceni žít." Jeho hlas ztvrdl. "Jde o plnohodnotného démona, vyšší stupeň. Zničit ho, není žádná hračka."
"Proto budu ráda za tvoji účast při jeho zabití." přitakala. "I když vím, že jsi samotářský tip a nelibuješ si v týmové práci." Významně na něj mrkla. To ho donutilo se krátce pousmát.
Dveře od pracovny se otevřely dokořán. Oči nejdřív spočinuly na Loganovi, poté na blonďaté ženě. Danny se zazubil. "Natašo," Pár kroky se dostal k nim. "Ty pořád žiješ?"
"Oh, Danny." To bylo poprvé, kdy použila nelichotivý tón. "Je od tebe milé, že se ptáš. A, ano, stále mezi živými."
"Nediv se, že se ptám zrovna na tohle." pokračoval s úšklebkem. "S tvým způsobem života. - Po nocích nahánět démony - Vždyť víš… Velka pravděpodobnost smrti."
Nataša si povzdychla, "Když si vzpomenu, že jsem tě tehdy také zkoušela naučit pomáhat druhým." odfrkla si. "Nemožný úkol. - Raději si posedával v parcích a čmáral ty svoje obrazy." Najednou se zarazila, "No, jistě. Náš zlodějíček Larron. Sobec, který myslí jen na sebe." Zvedla k němu šedé oči. "Logan mi už říkal, že ses tu zabydlel. Proč vlastně? Máš spadeno opět na nějakou galerii?"
Schválně se zatvářil, že přemýšlí a chystal se odpovědět, ale Loganův hluboký hlas byl rychlejší. "Danny, s Natašou si můžete vyměňovat názory potom, jak vám bude libo. Objevil se nám tu závažný problém."
Danny se přestal provokativně uculovat na ženu s blond vlasy a zajímal se směrem k Loganovi. "Jo? Povídej. O co jde?"
"Démon Malum."
Danny s sebou škubl. "Fuj. Ta modrá věc s rohama, šupinama a ocasem, a jeho tělo vypadá jako lidský?" Logan s Natašou po něm hodili udivené výrazy. Danny ukázal na knihovnu. "Když se nudím, prohlížím si tvoje knihy, Logane. Viděl jsem toho démona na obrázku." Pak rychle dodal. "Naštěstí ne osobně… To bych totiž o to svoje štěstí přišel." Zasmál se pobaveně ale jenom krátce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Co říkáte na příběh Záhadný případ?

Je skvělý 74.2% (253)
Celkem ujde 13.5% (46)
Je strašný 12.3% (42)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama