Záhadný případ 12./5

27. července 2013 v 20:47 | May |  Záhadný případ 12


"Jmenuju se Megan Harperová."
Mladík jí jemně opětoval úsměv a zdráhavě si s ní potřásl. Avšak odezva žádná, proto musela přidat: "A ty jsi?"
Teď teprve jakoby se doopravdy probudil ze snění. "Jo… jas-ně.. F-Finn. Finn Coo-per."
Lexi si nebyla jistá, zdali koktá z nesmělosti, anebo protože to má vrozené. Pokračovala veselým tónem. "Jsi první s kým, jsem se tady seznámila. Vypadáš moc mile. Ostatní - no, rozhodně ne. Připadám si tu jak ve lví kleci."
Kluk se neochotně pousmál. "J-jo, mě ta-ky. Ho-dně hlado-vích lvů."


Náhle se kolem jeho ramen objevila mužská ruka. Lexi ani nepostřehla, odkud se vynořila parta čtyř kluků. "Nazdárek, Finníku." zaševelil mu do ucha, ten co ho svíral paží kolem ramen. "Víš, pro co jsme přišli, doufám, žes to zařídil." Tu druhou větu Lexi slyšela jen taktak. Světlovlasý kluk šeptal schválně, aby mu nerozuměla.
Finn pokynul několikrát hlavou na znamení souhlasu, třásl se u toho.
"Výborně kokto."
Mezitím si zbylý kluci důkladně prohlíželi Lexi. Jeden zavýskal, Tuhle roštěnku jsem tu ještě neviděl. Uvnitř byla dokonale znechucena, na venek Lexi hrála, že jí to velice lichotí.
Světlovlasý kluk držící bledého Finna strachem, přelétl její tělo od paty až nahoru. Skoro to vypadalo, jakože si ji představuje méně oblečenou. "Pravda." zaculil se. "Ty musíš být nová. Takovou krásku bych si jinak pamatoval." Pustil bezbranného kluka a přistoupil zaujatě k ní. "Jsem Cody, to nejlepší co tu najdeš… A já… zřejmě taky něco našel. Jak se jmenuješ, krasotinko?"
Lexi se zuby nehty přemlouvala, aby jí vydržel ten milý a rozpačitý úsměv. Donutila se k laškovnému tónu, "Megan. Moc ráda, tě poznávám. - Vás taky kluci." Pohlédla na zbytek a mrkla po nich.
"Ta se mi líbí." promluvil směle jeden z nich. Na hlavě měl kratší dredy.
Světlovlasý Cody se po ní hladově díval. "Hmm, Megan. - Mě taky… Dost na to, abych tě pozval na dnešní super párty alias noc masek. Bude to pařba století." usmíval se nadmíru spokojeně. "Tady díky Finníkovi, Koktíkovi a tu poslední přezdívku raději nechtěj vědět." Pobaveně se podíval po ostatních, kteří se řehtali jak dobytek.
Večerní párty? To mi zní jako skvělá příležitost pro Finnem posednutého démonem. Lexi namotala na prst loknu svých vlasů a široce se usmívala. "Bezva. To zní úžasně. Určitě dorazím."
Cody vytáhl z kapsy lístek. "Tady je adresa. Pařba začíná v deset." Naklonil se k ní a do ucha šeptl "A nezpozdi se. Mám s tebou jisté delikátní plány."

Jakmile byla celá parta těch povýšených kluků pryč, Lexi se otřásla v základech. Třela si ucho, do kterého jí to prase chrochtalo. "Sakra! Fuj, hnus!" zanadávala nahlas. "Idioti! Nejraději bych je…" Zarazila se. Finn stál pořád na chodbě. Tvářil se nepřítomně, prázdné oči směřovaly k zemi. Několikrát musela Lexi zavolat jeho jméno, aby se probral. Věděla, že tyhle stavy způsobuje démon, který přes den v jeho těle spí jako časovaná bomba a v noci ožívá a přebírá kontrolu nad posednutou osobou.
V hrudi se jí ozval ostrý bodec lítosti a soucitu. Na rozdíl od ní, Finn tuhle patru kluků potkává každý den. Šikanují ho. Vůbec se nediví, že touží po pomstě.

Lexi zadumaná sestupovala schody, které vedly ven z hlavní budovy na příjezdovou cestu. Uslyšela kroky a po chvilce před ní stanul Danny. Vymanila se z myšlenek a zaostřila na něj.
"Já vím." promluvil náhle, schválně hrál dotčeného. "Nejsem Logan, a proto jsi nešťastná." A ještě přidal na dramatičnosti. "Je mi to ták líto. Přísahám. Já se snažil."
"Je mi jedno, kdo mě vyzvedne." opáčila frustrovaně. "Byla bych vděčná i za samotnou Cruelu z dalmatinů, za kohokoli, kdo by mě odtud odvezl pryč."
Danny přestal blbnout a přešel do normálního tónu. "Aha, takže tahle škola je…"
"Horor." vyhrkla energicky. "Nejhorší den mýho života." Zatáhla ho za rukáv tenké bundy. "Jedeme. Našla jsem toho kluka."

Seděla na předním sedadle vedle Dennyho a šíleně se těšila, až si sundá školní uniformu snobárny. Sáhla pro mobil do tašky a podívala se na displej. "Kde je Logan?"
"Kdo ví." odpovídal Danny. "Naposledy stačil říct, že mu nevadí, že tě vyzvednu, že se mu to hodí a prý jde něco ověřit."
"Typický." zamumlala a stiskla vytáčení. Jakmile byl hovor přijat, zapnula hlasitý odposlech a položila mobil na palubní desku. "Ahoj, Logane, kde teď jsi?" zeptala se.
"Podařilo se ti najít toho kluka z klubu?"
"Ježiši, vyhnout se otázce otázkou." postěžoval si s úsměvem Danny. "Bačkorooo."
Lexi se musela tlumeně zasmát, avšak jen krátce, poté odpověděla. "Samozřejmě. Našla. A taky vím, kde večer bude. - Já jsem tak skvělá herečka." pochválila samu sebe upřímně. Poté povyprávěla, jak potkala Finna a také o následovném setkání s partou kluků. "Kdybych měla pistoli, namístě bych je všechny sejmula… Nedivím se, že Finna posednul Stínový démon. Chodit do snobárny, už bych ho měla v sobě zabydlenýho taky. - Už ráno se na můj seznam, koho zlikvidovat, připsaly dvě holky."
"Co se stalo ráno?" zajímal se Logan z telefonu, protože ráno tam vlastně byl.
"Nic." přispěchala s rychlou odpovědí, "Nic." zopakovala už v podstatě pro sebe. Všimla si, že se Danny na ní podezřívavě šklebil. "Koukej před sebe, Danny. Nechci umřít v nejhorší den mýho života."
"Tak ti dělalo pár kluků návrhy." pravil lehkým tónem Danny, jakože nešlo o nic příšerného. "Cos čekala v takový sukni a upnutém svetříku."
Lexi se chystala ostře ozvat, Logan byl rychlejší. "Dost hašteření, vy dva," pokáral je jak děti. "zpět k věci. Kde se koná ten večírek?"
Z kapsy vytáhla lísteček a přečetla adresu, hned nato si uvědomila, že se jedná o bohatou čtvrť v západní části města. Stojí tam samá obří sídla. Jedna skvostná rezidence za druhou. Lexi si dále vzpomněla, co Prase Cody říkal. "Jo a je to prý maškarní, takže se tam klidně můžete ukázat… Myslím, že dokonale splynete s davem."

"Hih, miluju večírky." pousmál se Danny.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Co říkáte na příběh Záhadný případ?

Je skvělý 74.2% (253)
Celkem ujde 13.5% (46)
Je strašný 12.3% (42)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama