Záhadný případ 11./6

3. července 2013 v 18:55 |  Záhadný případ 11


Když Hyde nijak slovně nereagoval, dodala. "Ian je cvok, nic jinýho." Lexi se nervózně pousmála a přejela očima na lampu vedle sebe.
Hyde nakonec promluvil. "Dlouhé rukávy. Nos je tak dva dny. Do té doby se všechna ta povrchová poranění uzdraví." Vzal misku se zelenou tekutinou a vstal. "Strýc nic nepozná." Otočil se a zašel do vedlejší místnosti.
Lexi ucítila píchnutí u srdce. Hyde se vždy choval chladně a odměřeně, ale tentokrát to bylo snad trojnásobné. Pomyslela si, že všechno zkazila. Kvůli své hlouposti, že vkročila do té temné uličky, i přes jeho vyslovené varování. A přitom se Lexi poslední dobou domnívala, že se stala užitečnou členkou týmu polodémonů a že ji Hyde začal uznávat. Naposledy si své tvrzení potvrdila na školním výletě, kdy zničila přírodního démona.


Zvedla se z pohovky a postavila se na nohy. Ucítila krátkou závrať. Otřepala se a vydala pomalými kroky ke dveřím.
"Je příliš brzy na to, aby ses zvedala." oznámil Hyde. "Sotva stojíš na nohou. Sedni si." Znělo to skoro jako rozkaz.
Kdyby Lexi měla sílu a energii, vztekle by si dupla, ale cítila se úplně vyčerpaná. Stále k němu byla zády, otočená čelem ke dveřím. "Neboj, nebudu ti dál na obtíž. Půjdu domů. Ty se klidně vrať do temných uliček." Pak upřímně přidala. "Díky za záchranu života." Nechtěla odtud odejít jako nevděčnice. Udělala krok dopředu a zas se jí zmocnila závrať. Jednou rukou si chytila hlavu a druhou šmátrala ve vzduchu, potřebovala se něčeho chytit. Nakonec něco chytlo Lexi. Byl to Hyde, který díky své rychlosti se ocitl hned u ní. Lexi se nacházela napůl otočená k němu. Periferním viděním měla pocit, že spatřila v Hydově tváři obavy. Jen možná, nebyla si jistá.

"H, ty seš ale tvrdohlavá." postěžoval si. Odvléknul ji nazpět k široké pohovce. "Sednout."
"Ne." Chtěla se vysmeknout z jeho sevření, ale oproti němu měla sílu bezmocné mušky. "Ne, půjdu domů, je mi fajn." přesvědčovala ho. V úrovni jejích očí se zrovna nacházelo Hydeho ornamentované tetování na krku. Lexi ho ještě nikdy neviděla takhle zblízka. Připadalo ji nádherné, až tak že se ho toužila dotknout.
"Jestli ti jde o to, že si myslíš, že mrháš mým drahocenným časem a zvířecí démon útočí," spustil neoblomně Hyde. "obavy jsou zbytečné, Larron mě venku společně s Gekou dokáže zastoupit a zastavit jeho běsnění, takže přestaň odmlouvat a…"
Zarazil se, protože na krku ucítil, jak mu Lexi konečky svých prstů přejíždí lehounce po černém tetování. Začala kousek pod lícní kostí a prsty jemně přejížděla níž, přes pulzující krční tepnu, kolem ohryzku až ke klíční kosti. Lexi věděla, že takové tetování je jeden z hlavních znaků démonů. Larron má podobné. Nebo i například člověk posednutý stínovým démonem má na krku zas rudé symboly. Přišlo jí to velice zajímavé. Důkladně prohlížela Hydovo spletité ornamenty a v duchu je obdivovala.

Lexi nechápala, proč se tak zvláštně zasnila. I když jistým způsobem jí to bylo příjemné, hlavně kvůli tomu, že byla tak blízko Hydově tělu. Musela připustit, že takhle by vydržela klidně celou věčnost. Najednou si něčeho všimla. Hyde byl celý ztuhlý, dokonale nehybný. Lexi dokonce připadalo, že snad ani nedýchá, protože hrudník se nezvedal. Pomalu přes tetování na krku přelétla zrakem na jeho obličej. Hydovy tmavé oči se na ni bez mrknutí upřeně dívaly. Přímo ji hypnotizovaly, pak Hyde hbitě zamrkal víčky, jakoby se právě probral z transu. Odstoupil od ní a tím jak Lexi z ničeho nic pustil, ztratila rovnováhu a dopadla na pohovku pod sebou.

Srdce jí bušilo jako splašené. Lexi neměla sílu se na něho podívat, upřela proto pohled na svá chodidla. Bála se, aby si Hyde nevšimnul, jak moc zčervenala ve tvářích.

Hyde si trochu odkašlal a rukou se samovolně dotkl tetování na krku. Pořád cítil lechtivé šimrání jejích prstů. Náhle v místnosti zaznělo vyzvánění. Hyde se pár kroky přemístil k pracovnímu stolu, kde ležel mobil. Přijal hovor. Stál k Lexi zády, čelem k zaplněné knihovně. "Dobře, Larrone, hned tam dorazím." Odložil telefon a natáhl se pro černý kabát.
"Co se stalo?" vyzvídala Lexi. Už se cítila jistější a klidnější.
"Larron a Geko chytili démona v přístavu. Má tuhý kořínek a nechce se mu prý umřít." Jeho hlas zněl naprosto vyrovnaně. Oblékl kabát a pověsil si svůj krystal na krk. "Jdu to s ním skoncovat." Prošel svižně kolem dlouhé pohovky, otevřel dveře a otočil hlavu na Lexi. "Zůstaň tady. Hlavně nikam nechoď. Pošlu sem Larrona a ten tě vezme domů."
Lexi z jeho výrazu pochopila, že netrpělivě čeká na její reakci. "J-jo, jasně." vypálila proto rychle. "Počkám."

Dveře se pak zabouchly.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Co říkáte na příběh Záhadný případ?

Je skvělý 74.2% (253)
Celkem ujde 13.5% (46)
Je strašný 12.3% (42)

Komentáře

1 Ziwa Ziwa | Web | 4. července 2013 v 22:07 | Reagovat

Kráááása :D :D :D :D Naprosto dokonalá kapitolka :D Já chci pokračováááánííííí.
Takhle nadšená jsem nebyla už opravdu dlouho. Lexi a Hyde... Lexi a Hyde... Ta scéna byla tak dokonalá, že jsem málem zapomněla dýchat. Můžeš pro mě něco udělat? Přetáhni něčím Larrona, nebo mu zabav mobil!!! A těm dvěma už domluv... i když ne. Je kouzelné sledovat, jak kolem sebe stepují :DUž se strašně těším na pokráčko :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama