Za trest / 31 /

15. října 2012 v 17:28 | May


..."A má nějakou zlost vůči mně?"
....Andy se zatvářil soucitně a mírným hlasem spustil, "Ano, velkou. Přímo obří, protože včera se u ní stavil, ještě před mým příchodem Nick, který jí pověděl o tobě a Viktorovi. Prý zjistil, že mezi vámi už déle něco je a důvod rozchodu jsi byla… ty." Poslední věta byla dopovězena utlumovaným hlasem, protože Andy zřejmě na mě postřehl totálně vytřeštěné oči a šílený výraz.
..."Co že jí ten idiot řekl?!" procedila jsem mezi zuby s nervy na krajíčku.

..."Taky mě to překvapilo. Taková hloupost. Věřila by si tomu, lže, jak když tiskne. Zřejmě jen kvůli tomu, že si ho odmítla, ti teď plánuje udělat ze života peklo. To mu nedaruju!"
Navztekaný a rozhořčený Andy, to se nevidí často. Takhle reaguje jen v případech, když už je to opravdu síla.
.....Mezitím jsem zoufale vzpomínala na včerejší scénku, která se odehrála v obývacím pokoji u mě doma. Musela jsem se plácnout do čela, a že to bylo pořádné hlasité plácnutí. "To snad není možný!" vyštěkla jsem vztekle.
..."Jo, přesně, je to ubohý, jak mohl říct takovou neuvěřitelnou lež, co si…" Moje dlaň zastavila Andyho ústa. Můj pohled hypnotizoval podlahu a já hledala správný způsob, jak to nedorozumění vysvětlit.
....Hluboce jsem se nadechla a dokázala promluvit až po chvíli. Začala jsem "Viktor se zastavil u mě doma, přímo se mi v podstatě vloupal do pokoje, do toho všeho se ukázal i Nick a já abych se ho zbavila, jsem mu namluvila, že se zrovna s někým dávám dohromady, no a pak na scénu vstoupil Viktor, který to celé zamotal."
..."Nejsem si jistý, jestli to chápu správně."
..."No zkrátka, Viktor zvolal, že tím šťastným je on, a že se právě kvůli mně rozešel s Kate." Jak to teď vykládám nahlas, každá buňka mého těla úplně bouří vzteky.
...Andy si mě udiveně prohlížel, tváří se jako by mi nemohl uvěřit ani jediné slovo, "Ne. To nemyslíš vážně?"
..."Nevíš, co bych dala za to, abych si z tebe utahovala… bohužel je to všechno tak." Zády jsem se opřela o zeď a pomalu sjela až do sedu. Andy se posadil vedle mě, "Komplikovaná situace." poznamenal stručně a nasadil zadumaný výraz. Po pár minutách se ozval znova: "Máš něco v plánu, co s tím provést?"
..."Hmm…" zamyslela jsem se a naprosto chladným hlasem odvětila, "Nejdřív zabiju Viktora, potom Nicka a potom půjdu všechno vysvětlit Kate." Najednou jsem uslyšela, jak se Andy začal hlasitě smát. Nemohl vůbec přestat. "Nechápu, co je tu k smíchu, tohle je naprosto politováníhodné."
..."To-hle je spíš na-prosto absur-dně vtipná sit-uace." Divím se, že vůbec Andy stačil lapat po dechu, natož mluvit.
....No, Andy na to vlastně kápnul, zřejmě bude lepší se tomuhle divadélku zasmát, než se vztekat donekonečna. Navíc být pořád nabroušená je dost vysilující. Nakonec jsem se tedy nechala Andym strhnut a záchvat smíchu jsme zažívali na školní chodbě oba.
.....Neuvěřitelné jak mi Andy dokáže zvednout náladu. Je to kouzelník. Když už si myslím, že můj život nemůže být víc šílený a potemnělý, přijde můj nejlepší kamarád a jako sluníčko vše obrátí o 360 stupňů. Co bych si bez něj počala. Opět mi dal naději, že by to mohlo dopadnout dobře. Upřímně jsem mu poděkovala a vydali se společně na první hodinu.

O velké přestávce jsem se loudavým krokem blížila k automatu na pití. Po tělocviku na téma atletika, jsem dostala pořádnou žízeň. Ty dlouhý běhy mi jednou přivodí smrt. Popadla jsem nedočkavě chlazenou vodu a přiložila si ji k čelu. Krásně chladí.
..."Zase Rebull dává do těla smrtícími běhy?"
Otočila jsem se za hlasem. "Á ten co to všechno zamotal. Co chceš?" šla jsem rovnou k věci, nemám na něj zrovna dvakrát náladu.
..."Já bych spíš použil slovo oživil. Ale to je jedno, kvůli tomu jsem za tebou nepřišel." Viktor mě najednou čapl za paži (jako vždy za tu nezraněnou, za což jsem mu neskonale vděčná) a táhl po chodbě, "Jdeme za matinkou. Chce nás vidět." Všimla jsem si, že Viktor se tváří nějak vážně, u něj dost neobvyklé a zneklidňující.
..."Co? Proč?" ptala jsem se zmateně, ale Viktor vůbec neplánoval mi odpovědět. Mlčky mě odvedl až do její svatyně (tím samozřejmě myslím ředitelnu, ale já mám pro ten její brloh tunu přezdívek).
....Když jsme se ocitli uvnitř, uviděla jsem Cruelu stát za stolem a měla ustaraný pohled. Hned vedle ní byl postarší muž oděn v obleku. Přísahala bych, že už jsem ho někde zahlédla. Ještě si tak vzpomenout, občas pro můj mozek neuskutečnitelný úkol.
..."Jsem ráda, že jste přišla, slečno Hundersonová." spustila příkrým hlasem Cruela, "Jsem povinna Vám oznámit, vzhledem k okolnosti, která se Vám přihodila onehdy na pódiu, že slečně Glorii Forestové se stalo něco podobného. Nyní je v nemocnici."
....Sotva stačila dokončit větu, moje pusa sklouzla k zemi. Godzila je v nemocnici? Co? Jak? Cruela zbystřila můj tázavý pohled a dodala, "Naštěstí si jí ponechají pouze na pozorování. Měla podobné štěstí jako Vy. Vyvázla s odřeninami a lehkým otřesem mozku."
..."Nicméně to nemění nic na vážnosti situace." ozval se neznámý muž v tmavém obleku, "Je to už podruhé, co se něco takového zde přihodilo, za záměrem někomu konkrétnímu ublížit." Jeho šedé oči přejely na mou blond maličkost, "Vážně jste si, mladá slečno, ničeho prve nevšimla? Čehokoliv?"
....Okamžik mi trvalo, než jsem si uvědomila, že se právě na něco zeptal. "H… ne, opravdu nic, nic nenormálního. Teda až na to zřícení světla, že. To se zrovna často někomu nepřihodí, leda by…" Viktor mi jemně drcl loktem do boku. Tím mi chce patrně naznačit, že moc zbytečně žvaním. "Ne, nevšimla." zakončila jsem to tedy s jasnou odpovědí.
..."A ještě jedna otázka." No, to jsem vážně zvědavá, co to bude. Sem s ní. "Nevíte o někom tady na škole, kdo by Vám chtěl ublížit?"
....Há, tak trefa do černého. Lepší otázku nemohl říct. "Mám Vám napsat seznam?" vylítlo mi z úst a přitom jsem zadržovala smích. Cruela i muž v obleku mě nechápavě pozorovali.

..."Tím odpovídá, že ano." Objasnil Viktro místo mě, "Na škole má početnou armádu nepřátel. Věřte mi, tudy cesta nevede."
...."Dobrá, chápu." muž v obleku se obrátil zpátky na Cruelu, "Budeme dál pokračovat ve vyšetřování, paní Greyová, brzy se zas ozvu s novými informacemi, jak jsme pokročili."
..."Jistě." odpověděla mu, potom promluvila na mě a Viktora, "Můžete jít."

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se vám design

Ano...je super 64.9% (461)
Tak napůl 18% (128)
Ne...nelíbí 17% (121)

Komentáře

1 misqwa misqwa | Web | 15. října 2012 v 18:26 | Reagovat

Skvělej dílek..... .D Nějak se to zamotalo, že?! :) :) :)

2 Zoi Zoi | Web | 18. října 2012 v 18:16 | Reagovat

Já toho dementa zaškrtím, jen co mi přijde pod ruku!!!!!
Já bych to vzala vylučovací metodou od druhého konce. Napsat seznam těch, co jí snášejí a s ostatními na šibenici :D :D Žádný caviky, tohle chce rychlý proces :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama