Za trest / 27 /

29. září 2012 v 20:52 | May


.....Zamířila jsem na dívčí umývárny. Potřebovala jsem si zkontrolovat můj vyčesaný rockový účes, který mi doma zabral půl hodiny. Mělo přibližně tak za minutu zvonit, aspoň mi tu nikdo neblokoval zrcadlo. Spokojená se svým vzhledem jsem vyšla na chodbu a narazila na osobu, se kterou jsem včera vedla rozhovor v kavárně. Jak koukám, zařídil si hladký přestup zpátky na naší střední. Nemůžu se dočkat, až ho budu opět každý den vídávat (ironicky myšleno samozřejmě).
Blížil se ke mně a já trochu rychleji pokračovala jiným směrem, i když učebna, kde mám za pár vteřin být, je na druhé straně. Bohužel, Nick si mě rád svižně doběhl.
..."Doufám, že se mi nevyhýbáš." uculil se přátelsky.
..."Ne, spěchám na hodinu." (Jasně, že se ti vyhýbám, tvoje přítomnost mi je nepříjemná).

..."Aha, já jen - jsem zpátky na týhle střední po dvou letech - přídu si trochu cizí. A navíc, některé učebny jsou jinde, trochu se tu ztrácím."
..."Neboj, ty se dokážeš rychle adaptovat." odbila jsem ho a dala se znova do pochodu. On mě ale následoval. "Jen jsem se chtěl zeptat na přátelskou radu, když jsme ti kamarádi. Kam přestěhovali tu zatracenou učebnu ekologie?"
..."Je místo učebny angličtiny." Á zvoní… Nanny,(učitelka matiky) mě určitě napráská Cruele a to jsem si u ní začala tak hezky nevědomě čistit rejstřík… už chápu, to je vlastně dobře. Zastavila jsem se v chůzi a obrátila se na Nicka, který mi zatím celou dobu dělal ocásek, "Potřebuješ ještě něco vědět?"
..."Rád bych si z tebe pro dnešek udělal průvodce." pousmál se a hladově mě pozoroval olivově zelenýma očima. Sakra, můj odvolávací systém začíná nějak slábnout. Řekni ne! "Možná." Co?! Proč říkám možná. Blair, vzpamatuj se.
"Platí, po hodině se sejdeme u automatu." Než jsem stačila změnit mou hloupou odpověď, vzal to jako jistou věc a vypařil se.
.....Začínám se pomalu nenávidět. Na místě jsem zaklonila hlavu a nadávala si do všeho možného. Co se to se mnou děje? Od nynějška budu zase ta tvrdá a neúprosná holka, vrátím se k plnění svých původních cílů, které mám už docela dlouho na sezamu (jeden z nich je zničit beznadějný vztah Kate a Viktora) Fajn, plán je jasný a já už raději jdu na matiku. Pět minut zpoždění Nany úplně stačí.
.....Sraz u automatu jsem samozřejmě úplně ignorovala. Soustředila jsem se na něco jiného… a s někým jiným. Andy se mnou horlivě rozebíral jeho včerejší rande. Konečně jsem se dozvěděla jméno onoho záhadného kluka, Jeremy. Dále je o rok mladší a vypadá to, že mezi těmihle dvěma hrdličkami to žhavě jiskří. Musím odrecitovat Andyho: Našel jsem svou spřízněnou duši.
..."Po jednom rande?" vyloudila jsem nevěřícně.
..."Tigresa, tomuhle jevu se říká láska na první pohled. Zkus být někdy víc romantická a zasněná."
..."Tyhle dvě věci mi moc nejdou, na ně mám přece tebe." usmála jsem se nevinně.
..."Udělej mi laskavost. Zamiluj se. Dva roky jsi pořádně nikoho neměla a začínáš být ledovější než rampouch. Myslím na tvoje dobro."
..."Mm, vážně… tak, vytas luk a šíp a střílej, Kupide."
..."Jen si z toho utahuj, brzy na tebe taky přijde řada."
.....Klidně bych ráda pokračovala v téhle zajímavě rozjeté debatě a poslouchala čerstvě zabouchnutého Andyho a tyhle romantické žvásty, ale nyní mám důležitější a závažnější téma. Stačili vyslovit dvě jména a hned věděl, co naznačuji. "Ty něco vymyslíš, věřím ti, Tigresa." zareagoval úplně jinak, než jsem čekala, na tváři se mu objevil šťastný úsměv a hleděl někam za mě. Připadal mi, jakoby právě zmizel v jiné dimenzi. Hbitě jsem otočila hlavu a uviděla důvod jeho chování. Jeremyho. Skvělý, když je v tomhle stavu, je Andy naprosto nepoužitelný. Vzdávám to. Rozloučila jsem se a stihla se vymanit z té lásky nasycené atmosféry.
.....Když mě moje kroky zavedly k jídelně, spatřila jsem ve frontě Nicka. Ale ne, pěkně blbě načasovaný a já mám takový hlad. Zabiju ho, co leze do mojí jídelny?! Mezitím, jak jsem stála opřená o sloup u vstupu do výdejny, někdo mě škrtivě objal. Takhle to umí jenom Kate. Vždycky by mě nejraději udusila. Obešla mě zezadu a stoupla si vedle mě. Samozřejmě první otázka, která se z jejích úst vypustila, byla: Na co tu čekáš? - Na boží zázrak, aby Nick zmizel ze světa.
..."To s ním nedokážeš být ani v jedné velké jídelně?"
..."Dokázala a kupodivu dost snadno, jenže to by nesměl vyhledávat moji společnost." vysvětlila jsem a doufala, že mi rozumí. Naštěstí ano a souhlasila, že si se mnou sedne na chvilku na dvoře na lavičku, stejně má prý něco k probrání. No, to jsem zvědavá, co to bude.
Usadily jsme se na tmavě dřevěné lavičce a já pozorovala Kate, jak zas ona zarytě pozoruje chodník pod svými chodidly. ....Poznala jsem, že ji zřejmě něco trápí, ten její výraz moje podezření přímo potvrzuje. "Co se děje?" nevydržela jsem a už se musela zeptat.
..."Já ti ani pořádně nevím. Cítím se zmateně." pořád mluvila pohledem dolů na chodník, "Víš, věřila jsem - věřím - že Viktor se do mě mohl zamilovat, proč by taky ne, že? Jsem super holka." zasmála se krátce, "Já to zvládnu, vím to."
.....Jsem bez dechu. Ta její kuráž je docela obdivuhodná, na okamžik opravdu na malý okamžíček, jsem uvěřila, že by jí Viktor dokázal opětovat city. Už nemůžu dál sledovat, jak marně čeká na něco, co se nikdy nestane. Musím tohle šílenství zarazit. Přece nenechám, aby moji kamarádku nějaký kluk tahal jen pro svoje vlastní pobavení za nos. Rázně jsem vstala a tvrdě pronesla, že budu muset jít rychle zařídit jistou maličkost. Nestačila jsem udělat ani jediný krok, Kate mě chytila za rukáv tenkého koženého sáčka. "Nic prosím tě, nedělej. Tímhle už jsme si prošly mnohokrát a já si stále stojím na svém! Nech to plavat. Je to moje osobní věc."
.....Naštvaně jsem se vytrhla ze sevření a procedila tlumivě mezi zuby: "Jsi blázen. Tenhle kluk není vůbec pro tebe. Už se konečně prober." a odešla pryč.

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Jaký styl povídek a příběhů byste si přáli?

strašidelné 21.9% (106)
vtipné 23.8% (115)
romantické 39.8% (192)
dobrodružné 14.5% (70)

Komentáře

1 misqwa misqwa | Web | 30. září 2012 v 19:31 | Reagovat

Skvělý díl. Viktor asi zase zlobí... :D Těším se na další... :)

2 Dixi Dixi | E-mail | 30. září 2012 v 21:05 | Reagovat

Super ta část s Andym!! :DD Těším se na pokráčko. Mezi Blair a Kate to zase nějak bouří, snad se brzy zas udobří ;):)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama