Za trest / 26 /

28. září 2012 v 12:59 | May


....Kráčela jsem po široké bíle zářící chodbě, na které se po obou stranách nacházely vstupy do zdejších putyk. Vsadím se, že je u bot. Tam jí to vždycky trvá nejdéle. Už jsem skoro byla na místě, když jsem si všimla Viktora sedícího na velké lavičce, která je na obou svých koncích lemována obřími květináči se zelení. Zřejmě hypnotizoval zem, jinak vážně netuším, co by dělal.
...."Kde je Kate? Potřebuju s ní mluvit." šla jsem rovnou k věci. Viktor pomalu zvednul hlavu od podlahy a zadíval se na mě s pobaveným pohledem a pomněnkovýma očima, "Jak ti dopadlo rande s tvým ex?"
Dneska jsem se vytočila až, až, takže jeho rýpání ignoruju s chladným hlasem, "Kde je Kate?"
Viktor se zvedl, stoupl si přímo naproti mně a mírně se blíž přiklonil, záhy šeptl "Odpovím na tvou otázku, až ty odpovíš na tu mou."
..."Seš otravnej, řekl ti to někdy někdo?"
..."Jo, často to slýchávám od tebe." usmál se.
..."Čím to asi bude." zavrčela jsem a ustoupila od něj o půl kroku.
Viktor se na mě dumavě podíval, "Soudě podle tvé nálady, tak rande skončilo ne Happy endem."
Kvůli jeho reakci jsem se musela zvědavě zeptat: "A co si představuješ pod pojmem Happy end?"
..."Snadný," odfrknul si, "že tu budeš skákat jako nejšťastnější holka na světě, že se tvůj bývalý vrátil a že osud ti dal další šanci, aby si s ním mohla být, že je to tvá osudová láska… blá, blá, dál víš co."
Teď jsem se pobaveně zatvářila já, "Jak melodramatické. Děláš jako by si mě vůbec neznal. Beznadějná romantička jsem, jako ty pravdo mluvka."

..."Takže?" otázal se netrpělivě. "Pouze přáteli." práskla jsem nakonec pod jeho tlakem, "Spokojený? Kde je Kate? Ona je hlavně ta, která to musí vědět."
..."Je u bot." uhnul mi z cesty. No super, takže tenhle rozhovor byl v podstatě úplně zbytečná ztráta času. Navíc z onoho obchodu Kate právě vyšla. "Tak jak to dopadlo?" ptala se strašně zvědavá.
..."Nabídla jsem mu jen přátelství." (Jáj, kolikrát to budu muset ještě opakovat.)
Kate nasadila zklamaný obličej, "Škoda. Já měla pocit, že se k sobě hodíte."
..."Leda v době bronzové." zažertovala jsem, abych jí zvedla trochu náladu, ale za tohle celé připravené divadélko pro mou osobu, bude mít u mě ještě dlouho vroubek. Když jsem z očí do očí Kate vysvětlila situaci a já se ujistila, že ji plně pochopila a nebude zkoušet, dát mě s Nickem zas dohromady vydala jsem se domů.
.....Jo, přesně tohle jsem potřebovala. Vana napuštěná příjemně teplou vodou a s pěkně načechranou pěnou, o které na obalu tvrdí, že uklidňuje a pomáhá od stresu. Hloupě doufám, že to malé písmo na štítku o těch účincích nekecá. Mám teď fůru času nad vším pečlivě popřemýšlet… a můj závěr zní? Úžasný, vážně úžasný, Nick se vrátil, voní snad ještě líp, než kdysi a mluví o věcech na způsob: Chci tě nanovo poznat, zkusme to od znova… bla, bla. Jenže mé stanovisko ohledně Nicka je pevné jako skála. S ním už nikdy nic. Zrovna když jsem se začala zoufale potápět do vody, uslyšela jsem svůj kručící žaludek. Vzhledem k tomu, že máma je kvůli práci na pár dní mimo domov, tudíž přesně tyhle dny tu každý ze zbytku domácnosti může večeřet, kdy se mu zlíbí (jinak se vždycky usedá společně k jídlu v šest hodin)… super! Opravdu se raduju, protože vím, že tohle mi skvěle zvedne náladu. Jde se vyrabovat kuchyň.
.....Následujícího dne ve škole mě čekalo malinkaté překvapení. A to, že teď sedím v ředitelně a já ani nevím za co. Nevzpomínám si, že bych provedla nějakou věc, která by vyžadovala shledání s Cruelou osobně. Ale je pravda, že jsem u ní pěknou dobu nebyla.
..."Musím uznat, slečno Hundersonová, že posledních pár dní jsem o Vás nezvykle málo slyšela, co se týče stížností od pedagogů."
Co na to říct, mám teď plno jiných starostí a nestíhám naschvál vyburcovávat učitele, jak dělám obvykle. Musím přivést Kate k rozumu (dost důležitý bod na seznamu), Viktora od ní dostat pryč (…třeba na jinou planetu), pak tu dále mám vykonávání toho pitomého trestu (pomáhat s tím divadlem mě začíná přivádět k šílenství!), ještě nekončím, taky jsem prodělala úraz při pádu osvětlení, jo a třešnička na dortu, Nick se vrátil. Ne, nemám, prostě nemám čas si udržovat pověst stále zkažené holky.
..."Jsem ráda, že se snažíte, Vaše matka to jistě moc ocení."
Ha, ta zrovna! "Jaký, že je přesně důvod mého pozvání sem?" Tahle otázka mě na jazyku svědí od chvíle, co jsem vešla a posadila se do křesla naproti ní.
..."Vlastně, tohle je vše, co jsem Vám chtěla říct. Můžete jít."
Podezřívavě jsem mírně naklonila hlavu na stranu. To myslí vážně? Dál nic? No raději nebudu pokoušet štěstí, rychle jsem vstala a zmizela dřív, než by si to mohla nějakým způsobem rozmyslet.
.....Zamířila jsem na dívčí umývárny. Potřebovala jsem si zkontrolovat můj vyčesaný rockový účes, který mi doma zabral půl hodiny. Mělo přibližně tak za minutu zvonit, aspoň mi tu nikdo neblokoval zrcadlo. Spokojená se svým vzhledem jsem vyšla na chodbu a narazila na osobu, se kterou jsem včera vedla rozhovor v kavárně. Jak koukám, zařídil si hladký přestup zpátky na naší střední. Nemůžu se dočkat, až ho budu opět každý den vídávat (ironicky myšleno samozřejmě).

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se vám design

Ano...je super 64.9% (461)
Tak napůl 18% (128)
Ne...nelíbí 17% (121)

Komentáře

1 misqwa misqwa | Web | 28. září 2012 v 18:52 | Reagovat

Opravdu skvělý díl... :D :) :)

2 Zoi Zoi | Web | 29. září 2012 v 10:52 | Reagovat

Otravovat ji jenom, aby jí řekla že se snaží? No to se snad ti dospěláci už vážně pomátli 8-O  8-O Musím uznat, že se už vážně těším na pokráčko :D Jsem zvědavá, jestli to její předsevzetí ohledně Nicka nevezme brzy za své :D

3 Sarah-W Sarah-W | E-mail | Web | 29. září 2012 v 18:28 | Reagovat

Nádherný dílek :D Fakt i vtipný :D Moc se těším na pokračování. Tohle všehno bude ještě hodně zajímavé :)):)

4 Dixi Dixi | E-mail | 30. září 2012 v 14:42 | Reagovat

Moc se ti povedl ten dialog mezi Blair a Viktorem :D Fakt se mi líbí.
Prostě super příběh, čtu ho ráda ;) :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama