Záhadný případ 10./ 4

29. srpna 2012 v 22:40 | May |  Záhadný případ 10
.
Následně všichni dostali klíček od dvoulůžkových pokojů a mohli se jít zabydlet.
Lexi se svalila na pohodlnou postel: "Proč jen tři dny. Zvládla bych i věčnost." Rachel si lehla vedle ní, "Přesně, s Dannym věčnost."
Lexi přestala snít o zbytku života strávený v nádherné přírodě u jezera a zoufale se plácla do čela, "Pro tvoje dobro ti radím, uber tu svou posedlost."
"Promiň, jsem už s tím vážně otravná. Když já si prostě nemůžu pomoct."
Lexi vstala a zažertovala, že brzy bude potřebovat odvykačku. Poté vyšla z pokoje a šla prozkoumat zbytek hotelu. Měla hodinu času, potom se musejí všichni studenti sejít před vchodem připravení na menší seznamovací túru po okolí. Ostatní typu rodiče anebo něco jako Logan a Danny jsou těchto povinných školních akcí oproštěni.

Po několika prošlých chodbách a místností už měla Lexi jakousi představu o všem důležitém a zajímavém, kde co je. Zamířila proto do zadnější části. Postupovala dál, až se objevila v zadní zahradě za hotelem. Procházela se písečnými cestičkami a dívala se po udržovaných keřích a záhonech s květinami. Když usoudila, že už má prozkoumané i tohle místo, otočila se s úmyslem vrátit se, jenže v onom okamžiku narazila do nějaké postavy. Ztratila nečekaně rovnováhu a přistála na zemi. Automaticky z ní vypadla omluva a následoval pohled nad sebe. Před ní stál postarší pán v modrých montérkách, se slaměným kloboukem na hlavě a v ruce držel zahradní nůžky. Přátelsky se do široka usmál, nastavil jí ruku a pomohl na nohy. "Ještě jednou se vám omlouvám, vůbec jsem vás nepostřehla." Lexi se najednou pozastavila nad zjištěním, že ten stařík je vysoký stejně jako ona. Hned na to si také všimla jeho světlých modře pronikavých očí.
"Nic se nestalo." mávl muž rukou, "Hlavní je, že jste přežila pád." zasmál se. Pak si jí začal prohlížet s jedním, zdviženým, širokým a šedým obočím a zeptal se, "Vy patříte k té študácké skupince, co dneska měla přijet?"
"Ano."
"Nevybrali jste si zrovna vhodnou dobu pro klidnou rekreaci."
Lexi zvědavě naklonila mírně hlavu na stranu, "Proč není vhodná?"
Stařík k ní přistoupil pomalinku blíž a tiše řekl: "O úplňku se tady dějí hrůzné věci."
"Opravdu?" vyhrkla zaujetím, "Co přesně?"

"Lexi!" zakřičela na ní do dálky Rachel, "Hledala jsem tě všude možně! Dělej, už máme jen pár minut, než vyrazíme!" "Jo, hned! Dej mi pár vteřin!" zavolala na ni hlasitě zpátky, aby jí slyšela. Obrátila se zpátky na staříka, chtěla od něj zjistit víc, jenže nikdo nikde. Rychle se rozhlédla všude kolem sebe, ale viděla pouze zelené keře vysoké jako ona. "Lexi!" zavolala Rachel opět. Lexi nechápala, jak ho mohla ztratit. Ještě chviličku hypnotizovala místo, kde stál naposledy a nakonec pod naléháním své kamarádky se vydala zpět k hotelu.

Po večeři se všichni vrátili na pokoj, kde už měli zůstat a nikam jinam kromě svého patra nevycházet. Rachel tyhle učitelský pravidla považovala vždycky za příliš přehnané, nejsou přeci už malé děti. Seděla v křesle a četla si románovou knížku. Lexi mezitím vyhlížela z okna. Měla dumavý výraz. Ten incident se staříkem ze zahrady jí nedal celý zbytek dne pokoj. "Musím si na chvilku odskočit." vypálila ze sebe z ničeho nic Lexi a zmizela z pokoje. Šla až ke schodišti, které vedlo do třetího patra, přesně tam, kde mají pokoj Logan s Dannym. Nenápadně se opřela o zábradlí a rozhlížela se kolem sebe, jestli neuvidí nějakého učitele na možné obchůzce, zdali jsou všichni na jednom patře. Tohle hlídání přece někteří z nich přímo milují. Vzduch byl čistý a neuvěřitelnou rychlostí se přemístila až ke správným dveřím.

Zaťukala a řekla, že tady Lexi a má něco důležitého k probrání. Po pár vteřinách někdo otevřel a vtáhl jí dovnitř. V pokoji byla tma, takže vůbec neměla zdání, který z nich to byl. Rozsvítila se lampička a před ní stál se škádlivým úsměvem Larron, "Jaká to milá a hezká návštěva."


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Co říkáte na příběh Záhadný případ?

Je skvělý 74.2% (253)
Celkem ujde 13.5% (46)
Je strašný 12.3% (42)

Komentáře

1 Zoi Zoi | Web | 30. srpna 2012 v 16:58 | Reagovat

Já tu Rachel snad zastřelím! To na ni nemohla zakřičet o pár minut dýl? Takhle jsme se nic nedozvěděli :( bééé já budu blečet. Smrk smrk. Ta mě tak naštvala! Grrr! :( :( Ale jsem strašně moc ráda, za dílek. Opravdu mě potěšil a moc se ti povedl. Ostatně, jako vždycky :D Opět bezchybná práce :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama