Za trest / 8 /

7. dubna 2012 v 10:36 | May |  Za trest / 8 /
.
.
.....Když jsme uslyšeli, jak Kate mamka ji volá dolů, vzdálila se od nás do přízemního patra. Já jsem v tom uviděla příležitost. Rychle jsem vstala z postele. No rychle, aspoň jsem se o to snažila. Dostat se z těch ohromných peřin dá člověku zabrat. Zavřela jsem tiše dveře, které Kate po odchodu nechala zpola otevřené a otočila se na Andyho, ....."Odpoledne jsem měla velmi zajímavý rozhovor s…" nechtěla jsem před ním být sprostá, vím, jak nesnáší, když tak mluvím, jenže to jméno mi prostě nešlo vyslovit
....."…S Vikrorem?" tipl si Andy a tím mě zachránil. "Přesně!" zvolala jsem, ale tlumeně kdyby náhodou, "Tu jeho přetvářku bych nejraději omlátila o beton."
....."Takže ses o něm nic nového nedozvěděla?" tázavě se na mě podíval. Tím mi připomněl ten jeho prý geniální plán zjistit jeho slabiny, použít je proti němu, a vysvobodit Kate z pařátů samotného démona.
....."No, to vážně nehrozilo… Byla jsem zaměstnaná spíš něčím jiným." Za Andyho chápavý výraz jsem byla neskonale vděčná. Vstal a stoupl si přímo přede mě, "Je tvrdý oříšek, ale to neznamená, že ho nedokážeme rozlousknout."
Občas se nad jeho mluvou musím zarazit. V určitých věcech je vyspělejší a zralejší, než já s Kate dohromady. Proto jsem okamžitě zareagovala: "Do Morgena jde s ním. Jaký bude náš plán?"
"Promiňte," vešla celá usměvavá Kate do pokoje, "mamka potřebovala vyřešit ty moje podle ní neskutečně protelefonovaný hodiny."
Vzhledem k tomu, že už se nemůžeme bavit (konečně to můžu říct), o kreténovi, Andy a já alespoň máme čas vymyslet nějaký pořádně zlotřilý plán, jak je večer rozeštvat.


.....Do Morgena jsem vyrazila napřed. Nepotřebovala jsem Viktora vidět u Kate doma, na rozdíl od Andyho. Ten se rozhodl a strašně se tomu smál, že jim s radostí bude dělat křena. Pravda, když chce, umí být velice nesnesitelný.
....."Doufám, že si tam se mnou pořádně zatrsáš?"
.....Jo a ještě jsem se zapomněla zmínit, že když jsem u Kate řekla, že jdu napřed, přifařil se ke mně její o rok starší brácha David. Je o pár centimetrů vyšší než já, má úplně stejně jantarové oči a oříškově světlé vlasy jako jeho sestra. Chodí na samou střední jako my, ale skoro ho (naštěstí pro mě) nevídáme, protože je ve sportovní třídě. Fotbal hraje neustále. Někdy si říkám, že ze mě by si zřejmě nejradši míč udělal taky. Zkrátka a stručně řečeno, samý sval žádný mozek.
....."Nehrozí." odpověděla jsem krátce a jasně na jeho dotaz.
....."Ale, Kotě, to by byla škoda."
.....To jeho Kotě… Nedávno mi tvrdil, že Tygřice nevystihuje to, jak jsem neuvěřitelně sexy. Jestli si myslel, že z toho jeho blábolení, že krásnější kost ještě nikdy neviděl, roztaju, zabouchnu se do něj jako jeho fanklub šílených roztleskávaček, tak mě fakt nezná. Popravdě vůbec nechápu, co na mě vidí. Většina kluků se mě, kvůli mému drsnému vystupování, bojí oslovit, ba někdy i podívat. To poslední samozřejmě ve vzácných případech, tolik si zase nefandím.
....."Tohle mám fakt za trest!" vykřikla jsem v duchu s očima v sloup. David totiž, vždycky když s někým vede jednostranný rozhovor, nyní samozřejmě se mnou, dostane se na téma: fotbal. Tohle jeho blekotání znám úplně nazpaměť. Ještě že Morgen je jen jednu ulici od nás, jinak by mi za chvilku z něho doslova hráblo a mohlo by tady dokonce dojít k jisté vraždě jednoho fotbalisty, který má v plánu stát se slavnější než samotný Backham.
.....Rychlostí uragánu jsem vklouzla do klubu mohutnými dvoukřídlovými prosklenými dveřmi, odkud se už pomalu linula hudba. Pak jsem si sedla přímo k baru na tu úžasně vysokou židličku. Vzhledem k tomu, že bylo teprve devět večer a tady se to rozjíždí asi až tak po desáté, bylo tu na můj vkus lidí tak akorát. … A pozor, už o jednoho člověka navíc. Věděla jsem, že Godzila dorazí a uvidím ty její uměle navlněné kadeře plus obě její, jak jen to podat, hmm… služky. Reflex. Mírně jsem se naklonila na stranu, tak aby mě zakryla zelená lahev kousek ode mě. Neměla jsem zrovna náladu, na to aby si mě všimla, nakráčela ke mně a připomněla mi, jak nízko jsem na jejím žebříčku lidí ze školy. To bych se raději mazlila se žralokem. Najednou jsem ucítila zavibrovat mobil v kapse. Zjišťuju, že to je sms od Andyho. Obsah zprávy je naprosto jasný. Za moment zde přistane bomba s názvem: Viktor spolu s Kate (horší než atomovka). Takže můj plán je jasný. Musím do sebe kopnout pro začátek jednoho panáka melounovky a šla jsem si sednout do volného boxu s béžově potaženými sedačkami.
....."Jsme tuuu!" zvolala nahlas s úsměvem na rtech Kate a se zdviženýma rukama nad sebe. Zřejmě proto, aby svému příchodu dodala ještě větší grády. Já jsem jen mírně mávla rukou, tak aby se neřeklo a Andy si mezitím sedl vedle mě a nechutný páreček to zakotvil přímo před námi.
....."Věděla, že sem jdu s tebou?" otázal se nevěřícně Viktor na mou maličkost své, doufám dočasné a krátkodobé známosti, Kate.
....."Samozřejmě."
....."Bohužel." dodala jsem do větru s hlavou podepřenou dlaní, která zas byla opřená o moje koleno. Vzhledem k dnešní události, která se mezi námi odehrála na chodbě u automatů, je jasné, že zde přelétává jeden hořký pohled za druhým. Beru to jako soutěž, kdo zvládne lepší. Naneštěstí se musel před Kate krotit, takže rozhodně vedu já.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Jaký styl povídek a příběhů byste si přáli?

strašidelné 21.9% (106)
vtipné 23.8% (115)
romantické 39.8% (192)
dobrodružné 14.5% (70)

Komentáře

1 Zoi Zoi | Web | 7. dubna 2012 v 11:27 | Reagovat

Držím palce, ať to na tom večírku zvládne :D Jsem zvědavá, kdo bude na konci ve vedení, jestli ona, nebo Viktor :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama