Nekonečná párty jménem složitý život *1

4. září 2009 v 22:44 | Diggy |  nekonečná párty

První díl poněkud jiného příběhu. Doufám, že se vám bude líbit a bude mít ohlas.

"Suzan," vyvolala mě učitelka, "řekni mi, co všechno víš o lipidech."
Nervózně jsem se nadechla a spustila.

Jmenuji se Suzan. Příjmení není důležité. Právě chodím na zdravotnickou školu do druhého ročníku. (Když se budu snažit) bude ze mě dietní sestra neboli odborněji nutriční terapeut. Můj první rok na škole byl dost hektický a hlavně plný zvratů a chyb, na které se nedá zapomenout. Budu vám vyprávět příběh, na který nejsem pyšná, ale alespoň jsem se naučila, že jednodušší je poslouchat hlas svého srdce a rozumu a je jedno, co na něj ostatní lidé říkají.


Už uběhly dva týdny od příchodu do nové školy, nového prostředí plného nových lidí. Lidí, kteří mě za tu dobu ani jednou nevzali mezi sebe. Cítila jsem se jako nový pár bot, které jejich majitel nikdy nenazuje. Naštěstí jsem byla vzorná studentka. Mohla jsem se plně soustředit na studium. Měla jsem totiž velké plány do budoucna, teda pořád je mám.
,,CRRRRRRRRRRRRRRRRRRR," ozvalo se ze školního zvonku, který ohlašoval konec hodiny. Pro mě už také konečně konec školy.
Oblíkla jsem se a normálním krokem vešla před školu, kde byly vytvořeny několika členné skupinky plné různorodých lidí. Nasála jsem čerstvý vzduch a vydala se na autobus.
"Oh, to né," pomyslela jsem si, když jsem si všimla partičky u zábradlí, ke kterému jsem se blížila.
Sklonila jsem hlavu a doufala, že si mě nevšimnou. Bohužel jsem nebyla tak neviditelná, jak jsem očekávala.
"Hej ty, Suzan, nebo jak se jmenuješ," řekl hnědovlasý mladík.
Zastavila jsem se a otočila se. Celá parta na mě vrhla vražedný pohled jenom ten, co mě oslovil se usmíval.
"Jmenuješ se tak ne?" zeptal se znovu.
"Jo," odpověděla jsem poněkud zaraženě.
"Zrovna jsme si říkali, že bychom někam zašli. Nechceš jít s náma?" jak to dořekl černovlasá dívka do něj strčila a něco mu řekla.
"Klid lásko," řekl jako by nic.
Chtěla jsem říct ne, ale něco mě táhlo abych to neříkala. Když řeknu ne, nepoznám nikoho a dál budu "ta divná" když řeknu ano, konečně dostanu šanci někam zapadnout. Nebo ne? V hlavě mi poletovaly myšlenky, které nechtěly zmizet. Zatvářila jsem se skepticky, ale poté se usmála jako by nic.
"Proč ne?" odpověděla jsem a došla blíž k partě.
"Takhle se mi líbíš," řekl a objal mě kolem ramen.
"Já jsem Samuel a tohle je Katarine, George, Peter a Jane," řekl a ukázal na zbytek party.
"Ahoj," řekla jsem poněkud nervózně.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 lilly twe SB-čko čo ťa LuuBi lilly twe SB-čko čo ťa LuuBi | Web | 5. září 2009 v 12:02 | Reagovat

zatial to vyzera dobre... uvidime ako to bude pokracowat :o)

2 Wejísek Wejísek | Web | 6. září 2009 v 9:56 | Reagovat

Jů pěknéj začátek...další dílek!!!

3 Jonasfanns>Nick*Baruška Jonasfanns>Nick*Baruška | Web | 6. září 2009 v 11:53 | Reagovat

hezký začátek

4 Peťula Matějík- vaše spolužačka, kámoška a fanynka!! ♥♥ ☺ Peťula Matějík- vaše spolužačka, kámoška a fanynka!! ♥♥ ☺ | E-mail | 7. září 2009 v 16:47 | Reagovat

[3]: souhlas

5 Nika- your sb:D Nika- your sb:D | Web | 7. září 2009 v 21:33 | Reagovat

ahoooj...nova cast FF na mojom blogu...
pls kukni...dakujemmm...:)

6 °°gabu_ °°gabu_ | 11. září 2009 v 18:00 | Reagovat

super :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama