Září 2009

♫ Music Life ♫ [1]

30. září 2009 v 10:44 | May |  Music Life

"Zlatý Úvod"


May se postavila před bránou školy a s úsměvem se na ní začala dívat. Díky jejímu úsilí, hudebního a pěveckého talentu se dostala na prestižní konzervatoř, na kterou si tolik přála. Ještě jednou se zhluboka nadechla a vykročila vpřed. U hlavních vchodových dveří, kde přijímaly nováčky na této škole, May dostala jisté užitečné papíry, brožury a pokud se i zeptala, tak i rady. Toho May hned využila: " Kdy se budu moct ubytovat tady na koleji?"

Dívka z vyššího ročníku se na ní podívala, pousmála se a odpověděla, že ve dvanáct bude otevřená. May jí poděkovala za informace a šla si s ostatními nováčky prohlédnout školu. Byl to celkem velký komplex budov, protože se tu nacházeli posluchárny, knihovna, taneční a zvukové oddělení a dokonce i nově přistavená hala, kde se konaly vystoupení jako například pěvecké, divadelní a taneční.

Oficiálně potvrzen Music Life

29. září 2009 v 21:22 | May |  May
Zadravím četenáře/čtenářky,

Touto zprávou oficiálně potvrzuji, že se můžete těšit na nový příběh ode mě, tedy od May, který ponese název Music Life, což už o něčem vypovídá. Ano, téma se bude točit okolo hudby. To jak to pojmu se nechte překvapit.

Stručný náhled:
V roli hlavní postavy dívka se jménem May, která se dostala na konzervatoř, obor zpěv. Kde jejím snem je založit si vlastní skupinu a dotáhnout to daleko. Ale samozřejmě cesta za slávou a uznáním umí být trnitá a také velmi zamotaná.
Nechejme se překvapit jaké zvolí metody, aby si svůj životní cíl splnila. =D

> Tak doufám, že to alespoň trochu zaujalo, protože první díl tu bude k přečtení tenhle čtvrtek kolem 6 ráno<

(menší poznámka: To že se jméno hlavní postavy shoduje s mojí přezdívkou tady na bloQu je opravdu čistá náhoda :) Tak jen abyste se nedivili XD, proč to jméno:)

Em@il (14)

29. září 2009 v 14:47 | May |  Em@il
" Já se ale s ní znám o pět let dýl."
Tohle Michaela zarazilo: " O pět let? Jak to myslíš?"

-----Ela se zatím snažila vymanit z těch otázek od svých zvědavých kamarádek a nakonec se po pěti minutách od nich dostala. Pak se tedy rychlejším tempem vydala na dvůr. Když zrovna sešla první schod, před ní se objevil Michael, který šel opačným směrem. Oba dva se zastavili a dívali se zpříma do očí. Ela chtěla hned něco rychle říct, ale on ji předběhl.

" Už vím o BlueKnight."
Na Ele se objevil překvapený výraz.
" H…, Takže Daniel ti to všechno řekl?" zeptala se pro jistotu.
" Ano, všechno." odpověděl a při tom se lehce pousmál. Potom se dal do chůze a zastavil se přesně vedle ní: " Daniel je ještě venku." Znova se na Elu přívětivě usmál a odešel do třídy. Ela se po něm ještě ohlédla, pak se podívala směrem dolů ze schodů a vyrazila.

-----Venku se začala rozhlížet kolem sebe a nakonec Daniela našla u automatu, sedět na lavičce a popíjet colu. Vydala se tedy za ním. Nesměle ho pozdravila a posadila se vedle něho. Daniel měl takový spokojený výraz. Náhle se naklonil k ní blíž a dal jí pusu na tvář. V tu chvíli zazvonilo na další hodinu, Daniel se zvedl, otočil se na Elu, rozloučil se a odešel na svůj předmět. Ona jen lehce mávnula rukou, aby mu rozloučení opětovala a dál seděla na lavičce a pravou dlaň si položila na svou tvář, kam jí políbil, a která se mezitím zbarvovala do červena. Najednou nevěděla, jak by na to měla zareagovat. Nakonec se, ale usmála.

-----Po škole, když Ela vycházela z budovy, venku na ni čekal Daniel. Ela se k němu vesele rozběhla, chytli se za ruku a společně odešli.

-----Co se týče Michaela, tak ho moc oplakávat nemusíte o dva dny později na autobusové zastávce, potkal velice sympatickou a hezkou dívku, se kterou se potom dal dohromady.


Mini odstavec od tvůrkyně:)
-----Tento příběh skončil happy endem, což některé z Vás potěší…, no najdou se i tací, který by raději někoho z nich zabili neboho ho poslali do nemocnice :D . Ale protože já jsem člověk, který k těmto typům příběhů nemá zrovna dvakrát velký vztah, o těhlech věcech píšu minimálně. :)

Tak snad se Em@il líbil a dál tady budete číst, co naše "kreativní" hlavičky vymyslí =D

Zpráva od May

28. září 2009 v 20:33 | May |  May
Čauik,

Po delší odmlce, kterou jsem tu již vysvětlovala v předchozím článku tu mám pro Vás dvě nové zprávičky.

Za prvé: Závěreční díl Em@ilu očekávejte zítra - už vyšel =D

A za druhé:
Po ukončení už zmíněného Ema@lu budu v podstaně, co se týče psaní příběhů volná, takže během tohoto prodlouženého víkendu jsem vymyslela nový námět, který vypadá opravdu slibně. Bližší informace k novému příběhu od May, tedy ode mně tu budou brzy. Takže se těšte =D

Žatížená střední školou

11. září 2009 v 16:08 | May |  May

Zdravím všechny čteřáne tohoto blogu

----Určitě jste postřehli, že poslední dobou toho sem opravdu moc nepřibívá, z mé strany je to proto, nevím jak moje kolegině Diggy :), ale tím, že jsem nyní v prváku na střední, tak toho mám docela až moc k zařizování a přizpůsobení k dojíždění :). Budu se snažit, co nejrychleji to půjde sem umístit závěrečný díl Em@ilu, aby se tento příběh mohl už ukončit..., což by se mohlo stát v brzké době :)

----Takže doufám, že jsme neztratili stálé návštěvníky... kvůli dočasnému nezveřejňování nových příběhů a povídek.

Nekonečná párty jménem složitý život *1

4. září 2009 v 22:44 | Diggy |  nekonečná párty

První díl poněkud jiného příběhu. Doufám, že se vám bude líbit a bude mít ohlas.

"Suzan," vyvolala mě učitelka, "řekni mi, co všechno víš o lipidech."
Nervózně jsem se nadechla a spustila.

Jmenuji se Suzan. Příjmení není důležité. Právě chodím na zdravotnickou školu do druhého ročníku. (Když se budu snažit) bude ze mě dietní sestra neboli odborněji nutriční terapeut. Můj první rok na škole byl dost hektický a hlavně plný zvratů a chyb, na které se nedá zapomenout. Budu vám vyprávět příběh, na který nejsem pyšná, ale alespoň jsem se naučila, že jednodušší je poslouchat hlas svého srdce a rozumu a je jedno, co na něj ostatní lidé říkají.

Em@il (13)

3. září 2009 v 20:35 | May |  Em@il
-----Nedělní podvečer Ela trávila přemýšlením nad, tím, co se stalo na pouti. Hlavu zabořila do svého měkkého polštáře na posteli a nevěděla si s touto situací rady. No při takových věcí většinou psala o radu BlueKnight, ale to jak si s tímhle moc nešlo. " Tak Michael a i Daniel?" říkala si pořád dokola pro sebe, protože tomu nemohla uvěřit. Pro Elu to bylo v tomto období jedno odhalení za druhým. Zvedla se z postele, posadila se a dál nad vším dumala. Nedokázala to spustit z hlavy. Ale už bylo celkem pozdě, takže se nakonec rozhodla, že už půjde spát. Ela usínala s obavou, co se zítra ve škole odehraje.

-----Ráno Ela vstala dřív, než ji budík stihnul zazvonit, protože už dál nechtěla jen tak ležet v posteli. Sedla si k notebooku a začala na blog psát příspěvek.

nevím přesně, co bych měla napsat. Snad jen to, že bych si přála, aby vše dopadlo dobře… Hlavně, co se týče dneška.

Em@il (12)

1. září 2009 v 22:28 | May |  Em@il

-----Sobota pravé poledne a Ela právě v kuchyni dojídala svůj oběd. Potom ho dala do dřezu a šla do pokoje, kde zamířila k notebooku napsat svůj dnešní příspěvek, který byl:

Dneska jdu s přívětivým klukem odpoledne ven, přesněji na sobotní pouť. Určitě tam bude zábava, takže se už nemůžu dočkat XD

-----Jakmile byla hotová, stoupla si před skříň, tam se začala prohrabávat, ale nic ji z toho nepřipadalo dostačující. Nevzdala to a dívala se dál. Nakonec se rozhodla pro černé kraťasy a žluté tílko, ke kterému hezky padl náramek se žlutými kameny. Ještě před tím, než odešla z pokoje, se zastavila u zrcadla a přemýšlela, co s vlasy. Z malé zásuvky vedle vyndala také žlutou čelenku a dala si ji na hlavu. Vlasy si nechala volně. Poté seběhla schody, z botníku vyndala žabky a zamkla za sebou dveře.