31.strana

6. července 2009 v 23:59 | May |  oheň a voda

Začala tedy přemýšlet jak tuhle situaci vyřešit. Nabízely se dvě možnosti: Třeba už někoho pozval nebo si všechno nechává na poslední chvíli. Nevěděla, co teď má dělat. Zrovna okolo ní prošel Chris. April napadlo, že by se mohla na Robyho zeptat jeho. Trochu se jí to příčilo, ale co by pro svou nejlepší kamarádku neudělala, hlavně proto, že jí pak bude tak vděčná, že pro ni udělá cokoli. To rozhodlo za vše a April šla za Chrisem.

" Můžu tě na chvilku obtěžovat?" zeptala se, co nejpřívětivěji jak jen to šlo.
" Podle toho, co to bude?" řekl obratem zvědavě Chris.
April se nechtěla kolem tohoto tématu točit nijak dlouho, protože měla ještě nosit ty krabice, a tak šla přímo k věci: " Nevíš, jestli už Roby někoho pozval?"
" Ale, ale. To jsem nečekal, že zrovna ty s ním budeš chtít jít." řekl zaskočeně, nicméně spíš rejpavě.
" Ne tak to vůbec není. Ptám se kvůli Emily. Určitě víš, o koho jde." tím se April snažila všechno objasnit, ale najednou si něco uvědomila, něco co Chris použil v poslední jeho větě a mírně naštvaná řekla " Co myslíš tím: Zrovna ty?!" potom se uraženě naposledy zeptala na původní otázku.

" Dobře, hlavně klid. Ještě ji má." odpověděl stručně pod jejím tlakem, ale jemu to nedalo a zeptal se na stejnou otázku jí: " Ty máš růži?" V tu chvíli se April nějak zarazila a nemohla ze sebe vydat ani hlásku, což je u ní vzácnost, protože jinak mele pantem i ze spaní. Chvilku tam jen tak stála a pak z ní vypadlo: " Už musím." a odešla.


Chtěla totiž jít za Emily, říct jí tuhle báječnou zprávu, ale když právě vyšlapala schody ze sklepa na příjemné denní světlo, uviděla Robyho jak míří na jejich kolej.
Rozhodla se ho sledovat.

Pro April to bylo zajímavé překvapení, když se Roby zastavil u pokoje 926, který patří Emily a April. Nesměle třikrát zaklepal a dveře se po chvíli pomalu otevřely.
" Ahoj Emily. Proč jsi dneska nebyla na vyučování." zeptal se Roby, aby nahodil konverzaci.
" Měla jsem menší úraz." odpověděla mu koktavě, protože byla udivená z toho, že sem přišel. Pak ho pozvala dovnitř a tím měla April po zábavě.
" Škoda! Pak to z ní budu muset vypáčit." řekla si pro sebe a šla dodělat ty krabice.

Když šla směrem ke vstupu do sklepa, slunce hezky hřálo a April se rozhodla, že krabice ještě chvíli počkají. Sedla si pod stín stromu a dívala se, jak mraky plují po obloze.
" Dneska je tak hezky, člověku se nechce vůbec nic dělat." Po krátkém odpočinku, se zvedla a chtěla jít dokončit svojí práci.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 hancuch~SB hancuch~SB | Web | 7. července 2009 v 0:31 | Reagovat

ale?

2 **Star** **Star** | 7. července 2009 v 14:26 | Reagovat

moc pěkný :D :D

3 El@ El@ | 8. července 2009 v 21:00 | Reagovat

povedená stránka... pls hned další :))

4 Dixi Dixi | 8. července 2009 v 23:24 | Reagovat

pokráááčko :DDD

5 NiKa NiKa | 9. července 2009 v 1:50 | Reagovat

jj rychle pokráčko... tenhle příběh čtu pravidelně :))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama