2.strana

7. května 2009 v 0:17 | May |  oheň a voda
(a pokračujem :)

" To není moc uklidňující. Co když my budeme v té polovině, která nepostoupí dál." naříkala si ještě víc. " Nebudeme." odpověděla ji stručně nejlepší kamarádka. Emily se potom uvolnila a to tím, že si ze své kabelky vytáhla rtěnku pro oživení svých rtů.


April si zatím prohlížela z dálky areál školy a velmi se jí zamlouval. Nakonec po dlouhém čekání se dostaly na řadu. Obě dvě se podepsaly, dostaly své označení a mapu školy, aby našly místnost, kde se jejich zkouška bude konat. Emily dostala modrý proužek a April červený. To znamená, že nebudou ve stejné místnosti. " To je taková škoda." řekla smutně Emily. " To nevadí. Určitě na sebe brzo narazíme." odvětila April. Emily radostně kývla a každá se teď vydala hledat své stanoviště. Em bez problému hned našla cestu, ale April navigačními schopnostmi zrovna neoplývá. Hned po první odbočce do leva se ztratila.


" Sakra. To mi ještě scházelo." řekla si pro sebe, když bloudila po chodbách školy. Po delším hledání, pak už ztratila přehled o tom, kde by mohla být. Stoupla si k oknu a dívala se směrem dovnitř. " Tenhle plánek je úplně k ničemu." a jak držela mapu v ruce, tak se April neovládla a neúmyslně se z papíru během malého plamínku ohně stal prach.


Potom už v ruce nedržela nic, ale to si uvědomila, až když se dostala z toho šoku " To snad ne!"


Mezitím Emily stála před svojí místností a čekala až se dveře otevřou. Ty se otevřou až hodiny odbijí dvanáctou hodinu. To znamená: " Už mám jenom patnáct minut." mumlala si pro sebe April " Se svým štěstím to stihnu." dodala, samozřejmě celou tuto větu myslela ironicky, protože sama tomu nevěřila.


Zatím co si Emily bezstarostně vyčkávala, April prožívala úplný opak, ale naštěstí v takových situací dokáže udržet chladnou hlavu a snažila se myslet optimisticky, jako vždycky.


Čas plynul a April stále nenašla svoji místnost. Už jí zbývalo jen pět minut.


Potom si řekla, že se půjde podívat do chodby, která byla skoro hned vedle ní a mířila směrem doprava. Když byla až u ní a chtěla tam nakouknout, to ale nevěděla, že jde někdo naproti ní. A v tu chvíli do sebe narazili a April spadla na zem.


Když se April podívala na druhého účastníka srážky, uviděla kluka, který nemohl být o moc starší než je ona. April vstala ze země, očistila se a podívá se na něho.


" Co tu děláš?" ptal se ten neznámý kluk.


" Hledám místnost zkoušek s červeným proužkem." odpověděla mu bleskově. On se potom pousmál a řekl " Tak pojď za mnou." A šel směrem rovně. April ho bez zaváhání následovala.


" Ty nemáš mapu?" zeptal se zvědavě stále ještě neznámý kluk.


April se na chvilku zamlkla a pak stručně řekla " No, po malé nehodě už ji nemám." a jen co to dořekla, ukázal jí správné dveře, a jak se náhle objevil tak i zmizel. April si s tím ale dál nelámala hlavu a vstoupila dovnitř, protože právě teď odbila dvanáctá hodina.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 zoi zoi | Web | 9. února 2010 v 21:10 | Reagovat

Ta má ale štěstí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama