Květen 2009

Pubertální deník aneb nesmyslné myšlenky # 5

31. května 2009 v 10:55 | Diggy |  pubertální deník
6. října
Usmál se na mě. ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ. Nemůžu tomu uvěřit. Každý den chodím na zastávku a tam je tak úžasnej kluk a dneska se na mě usmál. Musím zjistil jak se jmenuje a kdo to je. Zapojím do toho Amy, ta zná snad všechny kluky ve městě. Asi to dělaj ty nový vlasy, že se na mě usmál : ). Byla jsem u holiče a mám new sestřih a novou čokoládovou barvu a do toho ještě fialový proužky. Amy tam byla semnou a snad poprvý mi řekla, že mi to vážně sluší. No vlastně ona mě do toho nějak navrtala. Vždycky mě dokáže přesvědčit. Za tohle jí nesnáším.
Frankie se od tý doby u nás neukázal. Nebo se tam neukázal, když jsem nebyla doma. Aron asi nic neví, no kdo by se tím vychloubal, že mu holka dala košem.
Písemku jsem napsala…nějak hůř než jsem čekala, ale to si ještě opravim (snad). Těším se na sobotu, protože jdeme s Amy a s nějakýma jejíma kámošema pařit. Máma a Dylan na domácí vězení zapomněli, takže si užiju další skvělej víkend. Jdu si ještě chvíli číst a pak spát. Zítra mám zase od sedmi. Fuj.

18.strana (4.kapitola)

31. května 2009 v 0:01 | May |  oheň a voda
(začátek nové kapitoly :)

To bude zábava


Víkend utekl jako voda a našim dvěma hrdinkám začala první hodina. Na tu se April dostavila poněkud pozdě, protože se neustále odmítala zvednout z postele, ale Emily jí polila studenou vodou a v tu ránu byla na nohou. Ještě že April ovládá oheň, proto se stihla tak rychle celá usušit.

" Tohle ti nezapomenu." řekla tiše, ale důrazně April.
" Měla bys být vděčná. Díky mě si nepřišla tak pozdě." Sotva to Emily dořekla, učitel této hodiny je ihned v rozmluvě zarazila.

Když zazvonil školní zvonek, obě dvě se zvedly a šly na chodbu. V tu chvíli April na venkovní nástěnce uviděla jeden moc zajímavý papír. Bylo tam napsáno, že každý rok se koná školní festival, který zahrnuje: stánky s občerstvením, zábavu, hry, ale ze všeho nejdůležitější hlavní soutěž.

" Už se nemůžu dočkat." radovala se April.
Emily si leták přečetla až do konce a řekla: " Ale ta soutěž je souboj jménem Fénixův."
" No právě, jen počkej, jak to všem nandám." a sebevědomě se začala smát. Emily si jen povzdechla a na okamžik zvážněla " Víš, ale že to se svojí mocí nesmíš přehánět."
" Nemusíš se o mě bát, jakmile půjde do tuhého, skončím." uklidňovala jí April. Ale stejně si Em myslí své a bude na ni dávat pozor.

Dopis se šťastným koncem

30. května 2009 v 13:31 | Diggy |  dopis se šťastným koncem
"Hrozně tě miluju," řekla jsem mu a schoulila se k němu.
"Jooo, já tebe taky," odpověděl, aniž by se na mě podíval a dál sledoval fotbal.
To ten večer krásně začíná. Pomyslela jsem si a bezmocně si vzdychla

S přítelem už jsem rok. Bydlíme spolu a užíváme si lásku toho druhého. Když nad tím tak přemýšlím, tak si tu lásku užívá pouze on. Už od něj neslyším to krásné slovo "Miluji tě" slyším jen znuděné náhražky, které říkají "Dej mi pokoj." Už mi nechystá romantické večeře, vždy když jsem přišla z práce, nebo měla těžký den. Teď sedí buď u televize, nebo u počítače. Vytratil se z něho ten romantický chlapík, kterého by si každá žena přála. Stal se z něho nudný stereotyp. To jsem nikdy nechtěla.

"Co se s tebou děje?" zeptala jsem se naštvaně.
"Nic..nic zlatíčko, jenom jsem dneska hrozně unavený, radši si půjdu lehnout," odvětil a odešel do ložnice.
Chtělo se mi brečet, řvát a rozmlátit co mi přijde pod ruku.
"To nemá cenu," řekla jsem potichu a po hodině koukání, jak se říká do blba, jsem si šla lehnout.
Ráno jsem vstala a celá rozespalá si šla udělat kafe do kuchyně. Po vypití svého obvyklého ranního šálku kávy jsem se šla obléknout do práce. Když jsem vešla do ložnice něco nebylo v pořádku. Obvyklé pohozené věci tam nebyli a na Lukášovo posteli ležel dopis. Otevřela jsem ho a začala přejíždět písmenko po písmenku.

17.strana

30. května 2009 v 12:07 | May |  oheň a voda
(závěr 3.kapitoly)

" Víš co mě tak napadá?" řekla Em, když projížděly kolem fontány v areálu školy na bruslích.
" Ne to fakt nevim, do tvojí mysli se podívat neumim." zašklebila se April.
" Že zmrzlina je vlastně taky voda." řekla a pokračovala ve své myšlence " No a já vodu ovládám a na Kim se vykydla zmrzlina takže…"
"Takže jí to můžeš udělat taky" dořekla to za ní a lišácky se usmála. April se podívala na Em a chtěla ještě něco povědět, ale to neměla dělat. Právě v okamžiku, kdy se podívala na Em, šli naproti jim Robby s Chrisem. K Aprilině smůle Chris šel přímo proti ní, což určitě muselo zavinit srážku a taky že ano.

" April, jsi v pořádku?" ona pomalu otevírala oči, ačkoliv ještě nebyla zcela rozkoukaná, věděla přesně kde je. Ležela na zemi před fontánou a nad ní se nakláněly Emily, Robby a Chris.
"Co tady dělá on?!" rozkřikla se April a namířila ukazováček přímo na Chrise.
" Já? To ty si do mě vrazila."obvinil jí Chris a odvrátil oči jinam. April se začala zvedat, ale jakmile se zvedla, zatočila se jí hlava, ale nedala na sobě nic znát.
" Emily nepůjdeme už?" zeptala se a zamířila ke kolejím. Emily ji poslušně následovala až se dostali k pokojům.

Život s hvězdou....nebo spíš s hvězdičkou? # 1.0

29. května 2009 v 16:26 | Diggy |  život s hvězdou
Unikátní desátý díl...trochu dramatický...snad se buse líbit...komenty potěší...a děkuji, že tuto ffku čtete...:)

Nick

Byl jsem strašně nervózní. Najednou jsem nevěděl, co říct. Polilo mě horko. Alex už byla skoro u auta a já málem omdlel.
"Tak co se děje?" zeptala se a opřela se o auto.
"Mo---mohl bych tě ještě někam pozvat?" zakoktal jsem.
"Jako rande?," zeptala se.
"Hmmm…jo," odpověděl jsem.
"Tak jo…teda ne, počkej já, já myslím, že je to hloupí nápad. Ty nemáš chodit na rande s obyčejnou holkou, a jestli si myslíš, že dostaneš každou, na kterou si ukážeš tak se mýlíš. Já nejsem jako ostatní. Promiň, ale už za mnou nechoď," vpálila na mě a utekla domů.
Já jsem dál seděl a absolutně jsem nevnímal. Co se stalo? Proč najednou tak změnila názor? Myslel jsem na ni. Myslela jsem na to, co se v minutě stalo. Jak mě odmítla. Čekal jsem všechno, ale odmítnutí ne.

Akademie...úplně BEST den

28. května 2009 v 18:13 | Diggy |  diggy
Ahojky lidi

27.5. Jsme měli naší dvouroční akademii. Tentokrát byla na téma Vesmírná mise aneb Záchranná odysea rodiny Smolíkových. Žáci všech ročníků základní školy měli připravené nějaké vystoupení. Buď taneční nebo scénku. To se pak zařadilo do různách planet. My třeba byli planeta retro neboť jsme měli spojené vysoupení z rebelů, mama mii, z thrillera a Dana Nekonečnýho (vše bylo taneční). Strašně moc jsme si to užili. Celý den jsem vystupovali a to ve třech intervalech. Asi nejvíc jsme si užili po druhém vystoupení. Kecali jsem s klukama z Válečné planety. Byli to sedmáci, ale byla s nima nehorázná sranda. Prej "Že je retro nejlepší?" ..." Joooo" nebo "Jak se skloňuje retro?"...nebo "Kde jsou ty retry?" no prostě smíchem se to tam jenom hemžilo. A jak jsme vám slibovali tak vám sem dám pár fotek, které nafotila May.Později doplním i video našeho tanečního retra.

P.S. Prej jsme to opravdu měli nejlepší...:)

(z prava) May - Dancing queen + Diggy - Thriller

Jestli chcete vidět víc...Click na celý článek

16.strana

26. května 2009 v 21:36 | May |  oheň a voda
Tu ze dveří vykoukla Robbyho hlava a jeho tvář se rozjasnila. " Hledal jsem tě všude." řekl svým jemným hlasem a opatrně Em ošetřil nohu lektvarem, který vyrobil na hodině Tessy.

Celou dobu mlčela, ale konečně se zmohla na jednu větu. "Tak tě Kimberly poslala na další vyzvídaní." Řekla hořce Em a podívala se mu do očí. Robby se, se smutným výrazem na ni pohlédl. "Omlouvám se, už ji nechci ani vidět, nikdy jsem ji neměl rád." stručně odvětil Robby a jemně se pousmál. Em mu stále nevěřila a tak řekla, že jestli to myslí vážně tak se musí snažit.

" Kde si byla?" zeptala se April, když právě vypínala televizi. " Stačí ti odpověď venku!" odpověděla Emily a svalila se na postel.
" Ne." řekla stručně April a začala to s Em páčit, ta jí to nakonec vše vyklopila. April na to neměla slov a slíbila Emily, že to takhle nenechá. Ale aby jí teď dostala do lepší nálady, navrhla jí:
" A co takhle si jít odpoledne zabruslit, víš tak nějak prozkoumat město." Napadlo jí jako první. " Hmm, skvělý nápad." ocenila Em a tak bylo rozhodnuto.

1000 návštěvníků...děkujeme

26. května 2009 v 19:43 | Diggy + May |  about blog
Tak jsem na tom kouzelném čísle, které pro nás hrozně moc znamená

1000

náš blog se rozjel 5.května 2009 a za neuvěřitelných 21 dní jsem dosáhli tohoto uctihodného čísla


Moc vám všem děkujeme. Děkujeme za podporu v komentech a také za to, že se nebojíte tyto články přečíst a hlavně nebojíte se k nim napsat svůj názor :) Hrozně moc to pro nás znamená. Takže ještě jednou děkujeme :)


Ať žije zítřejší akademie...

26. května 2009 v 15:37 | Diggy |  diggy
Čauky všem

Dneska je úplně pecka den. Měli jsme generálku na naší školní akademii, která je jednou za dva roky, proto dneska ani zítra nic nepřidám. Celý to vypukne totiž zítra. Nevím jak May, ale já nic nepřidám. Na desátý unikátní a trochu dramatický díl Život s hvězdou...nebo spíš s hvězdičkou?
se můžete těšit ve čtvrtek. Jestli přidáte ještě nějaké komenty dám vám sem nějaké fotky z naší akademie :D a věřte mi, že nebudou mít chybu. Kolikrát totiž uvídíte fotku na které je zombie z písničky Thriller od Michaela Jacksona nebo tančící hvězda z písničky Dancing queen nebo dokonce Buginu z úspěšného muzikálu Rebelové. Máte se na co těšit.

P.S. Prosím držte nám palce ať se nám to povede a nic nespleteme...:)


Život s hvězdou....nebo spíš s hvězdičkou? # 0.9

25. května 2009 v 15:55 | Diggy |  život s hvězdou
Alex

"Co tady dělá v tuhle hodinu a ještě, když je zavřeno slavnej Nick Jonas?" popíchla jsem ho.
"Já vlastně ani nevím, asi jsem měl touhu zažít nějakou smůlu," řekl ironicky a usmál se.
"Jo na smůlu jsem expert. Dáš si kafe?" zeptala jsem se ho.
"Ne, já radši vodu, prosím," zamumlal.
"Přede mnou se nemusíš stydět, já tě neukousnu," odvětila jsem se a usmála se.
Nick se taky usmál. Chvíli jsem se na něho koukala, a když se naše oči setkaly, rychle jsem začala dělat pití. Nick se nervózně prohrabával vlasy a koukal po interiéru kavárny.
"Hotovo," řekla jsem pyšně a šla s pitím ke stolku, kde seděl Nick. Bohužel jsem nějak nešikovně došlápla a pití jsem vylila na Nicka, respektive na jeho košili.
"Moc se ti omlouvám, já říkala jsem, že jsem naprostý nemehlo," omlouvala jsem se.
"To je v pohodě. Naštěstí je to jen voda. Uschne to."
"Nechceš přinést pracovní tričko? Není to moc nóbl, ale mezitím by ti mohla schnout tvá košile," navrhla jsem mu.
"Jasně, díky moc."
Šla jsem do skladu, kde jsem vyndala ještě nenošené bílé tričko s výšivkou kavárny. Když jsem přišla zpět úžasem jsem se zastavila. Nick už mě svlečenou košili a stál tam jen v kalhotách. Měl úplně úžasnou postavu. Rychle jen se protřepala a podala mu tričko.

15.strana

25. května 2009 v 15:43 | May |  oheň a voda
(pokračování)

April jí to ani nenechala doříct, protože ze vzteku neovládnutím zapálila knížku, kterou prve četla Emily.

Em jí rychle uhasila a obratem se zeptala, proč je tak naštvaná. April se na ni podívala a řekla " Proč? Mohla ses alespoň zeptat." Emily se jí potom hluboce omluvila, a když jí chtěla přátelsky obejmout, musela hned sebou cuknout zpátky, protože když se April naštve, její tělesná teplota se zvýší a proto v téhle situaci od ní mít trochu odstup.

Potom zhasly světla a šly spát. Druhý den ráno, jako první byla vzhůru Emily. April chtěla využít volného víkendu a snažila se spát co nejdéle.
Emily se tiše vytratila a šla na místo, kde se s Robbym domluvili, že se sejdou. To místo byla kavárna Sweet heart (sladké srdce) nedaleko školy, vlastně jen přes ulici, nescházeli se tam proto, že by to Emily neměla ve škole ráda, ale tušila, že by jí April mohla sledovat, kdo ví, co jí vždycky přeletí přes nos.

Pubertální deník aneb nesmyslné myšlenky # 4

25. května 2009 v 15:24 | Diggy |  pubertální deník
3. Října

Druhý den ve škole a já se pořád nemůžu vzpamatovat ze soboty. Kupodivu jsem u dějáku neusnula. Dávala jsem si totiž pořádný pozor, aby na mě Andrea zase něco nenapsala. Taky jsme psali dvě písemky a to jenom díky zamindrákovaný učitelce, co už dva měsíce neměla sex. Můžu snad za to, že je to sní k nevydržení a proto jí opustil manžel? Nesnáším jí. Po škole jsem šla s Péťou na autobus a myslela jsem, že padnu smíchy (a vedrem). Ani nevím, jak jsme se dostali k tématu silnice, ale Péťa chtěla říct podzemní komunikace a místo toho řekla pohlavní komunikace. Asi jí žere, že je ještě panna. No já se neudržela a vybuchla smíchy. Samozřejmě se všichni ze zastávky otáčeli a koukali na mě jak na debila (jsem na to zvyklá) můj pisklavý smích je slyšet na míle daleko a pak prošel Frankie. Ani se na mě nepodíval. Jenom zrychlil krok, abych si ho náhodou nevšimla. Ani se mu nedivím. Po tý sobotě bych se studem neukázala ani u Arona. Je to debil jestli si myslel, že se od něj nechám líbat. A ještě mu strašně smrdělo z pusy. Vlastně, nedivila bych se, kdybych se poblila z něho a ne z chlastu. Teď mi volala Andrea, abych nezapomněla na zítřejší písemku. Tak se jdu šprtat. Doufám, že to zvládnu. Páčko

14.strana

23. května 2009 v 10:40 | May |  oheň a voda
(další strana :)

...Školní park se nachází hned u dívčí koleje, což je pro April to pravé. Slunce se zrovna chystalo zapadnout, když April zahlédla Darcy Moon, která si kráčela parkem. April se rychle schovala za strom, aby si ji nevšimla a objevil se na ní ďábelský úsměv, protože měla v tu chvíli chuť přísné učitelce udělat nějakou lumpárnu. Na okamžik se zamyslela, ale najednou, jako by jí někdo předběhl. Její poznámky, které měla založené v deskách, se náhle rozletěly do všech směrů. Darcy je nestačila chytat a byl na ní legrační pohled. April se rozesmála, ale potom se hned začala rozhlížet kolem sebe, aby zjistila, kdo to udělal. Uslyšela jen chrastění křoví, jako by tam někdo prošel, tak se šla podívat.

Rozevřela křoví, aby jím mohla projít, ale nečekaně se zastavila, protože uviděla odcházet z parku Chrise. Potom jí to došlo, kdo to byl, Chris. A jak to udělal? Jednoduše, on má za schopnost ovládat vzduch. April pak musela uznat, že to bylo od něj pěkné představení, ale nic víc a odešla zpátky na pokoj.

Pubertální deník aneb nesmyslné myšlenky # 3

23. května 2009 v 10:30 | Diggy |  pubertální deník

1. října (ať žije kocovina)

Konečně neděle a konečně volno. Včera jsme měli oslavu narozenin spojenou s grilováním a chlastáním. Celej den sem musela dělat saláty stát u grilu a na všechny se usmívat. Večer jsem byla ráda, že už všichni šli oslavovat (opít se…) dovnitř. V klidu jsem si sedla na houpačku a jen tak pozorovala hvězdy.
Pak přijel Aron se svým kámošem Frankiem. Ty mi tady ještě chyběli. Je to Aronovo nejlepší kámoš, ale jenom proto, že ho vždycky odveze, kam potřebuje. Aron totiž nemá peníze na řidičák teda spíš na auto. Máma řekla, že ho v tomhle podporovat nebudou a Dylan musel souhlasit. Oba dva rychle zapadli dovnitř a Aron šel hned pít. Seděla jsem venku asi tak do dvanácti v noci. Většina lidí už odcházela. Nebo se spíš snažila odejít. Byla to docela sranda koukat se na opilé manžely a jejich manželky snažící se je bez větších šrám odnést domů. Potom vyšel Frankie. Snažila jsem se být potichu, aby mě neviděl, ale jen co vyšel před dveře namířil si to ke mně. Chvíli jsme si povídali. Nebyl zas tak špatnej. Pak sem řekla, že už jdu. Procházela jsem okolo domu, když v tom mě chytil. Ani nevím proč, ale nebránila jsem se. Pak mě políbil. Docela jsem si to užívala, ale jen do té doby než jsem si uvědomila, že je to Frankie. Dala jsem mu facku a začala na něj řvát, co si vůbec o sobě myslí. Měl překvapený výraz. Asi si myslel, že mu jen tak dám. No to je na omylu. Zapadla jsem dovnitř, kde už bylo prázdno. Začala jsem dopíjet různý flašky od pití. Pak už si nic nepamatuju. Vzbudila jsem se ráno na pozvraceném stole. Z toho se mi udělalo špatně a poblila jsem se znova. Od našich jsem dostala zaracha a ještě jsem to musela všechno uklidit. Teď mě nehorázně bolí hlava, tomu se říká kocovina a moje blbost, a je mi hrozně špatně. Sama sobě se divím, že jsem toho tolik dokázala napsat. Asi půjdu znova zvracet tak se mějte…

Další várka štěstí

22. května 2009 v 20:15 | Diggy |  diggy
To štěstí se na mě najednou nějak sipe...a mám z toho obrovskou radost. Další holky ( lenule & Evík & Iwcza z blogu jonasbrothers.blog.cz) mi nabídli, abych svoje povídky Život s hvězdou....nebo spíš s hvězdičkou? publikovala na jejich blogu a já zase s radostí souhlasila. Mám obrovskou radost, že se někomu moje ffka líbí. Moc vám všem děkuju, že tuto ffku čtete a že se vám líbí. Zítra bohužel nic nepřidám, budu totiž na chatě slavit narozeniny a budou se mi barvit vlasy (pšššt je to překvápko), ale v neděli se můžete těšit na new dílek Život s hvězdou....nebo spíš s hvězdičkou?
Doufám, že si víkend užijele stejně jako já :)

Páčko





13.strana

22. května 2009 v 20:02 | May |  oheň a voda

Po obědě chtěla jít April do školní knihovny, kvůli referátu, který jí dala Slečna Moon. Slečna? Ano, je to udivující, ale ona jí ještě stále je.

April si vzala nejtenčí knížku, která tam byla. Otevřela ji a dala se do čtení. Má za úkol udělat referát o teorii strachu, což zrovna nebylo pěkné téma, hlavně kvůli tomu, co se prve stalo.
Mezitím Emily stále hledala Robyho: " Kde může být." naříkala si, když prohledávala jednu chodbu a místnost za druhou. A pak jí to napadlo " Můžu se přece podívat do jeho části koleje." pomyslela si Emily.

Prošla celou kolej a stále nic. Už to chtěla vzdát, ale najednou, když se koukala z okna, uviděla Robyho, jak jde do knihovny. Emily se usmála radostí a běžela za ním. Když tam dorazila, nemohla ho najít.
April si jí všimla, jak se rozhlíží kolem sebe a tak na ni vykřikne " Emily!" V tu chvíli jí někdo zaťukal na rameno. April se otočila a už jenom slyšela paní správkyni knihovny " Slečno Evansová tohle je knihovna, chovejte se slušně." a odešla.
" Slušně? A ty?" posmívala se Emily April, když si sedla vedle ní.
Ona si to nenechala líbit a obratem se snažila dostat zase jí " Našla si Robyho?" Emily nahodí zamračený, ale zároveň lítostivý obličej.

Nebude to bolet...

22. května 2009 v 19:50 | Diggy |  nebude to bolet
Každý den chodím tou stejnou cestou do školy, teda spíš chodila. Teď musím každý týden chodit k psychologovi, neboť mi jeden okamžik změnil celý život a hlavně pohled na něj. Povím vám svůj příběh, který nemá happyend jako v pohádkách. Tohle je děsivá realita.

Stalo se to asi před třemi měsíci. Jako každý den jsem šla cestou do školy, měla zapnutý svůj ipod a hlasitost na maximum. Zrovna jsem procházela kolem lesíka, když v tom mě někdo chytl ze zadu a zakryl mi pusu. Snažila jsem se křičet, ale rychle jsem přestala, když jsem uslyšela jeho výsměšný hlas, který říká:
"Uklidni se zlatíčko, nebude to bolet," jen co to dořekl pod krk mi dal nůž.
Začala jsem se strašně potit. Bylo mi špatně a měla jsem hrozný strach. Muž mě odvedl hluboko do lesa, kde mě začal mlátit. Celá vysílená a zmlácená jsem se snažila křičet, ale nešlo to. Bylo mi jako kdybych měla umřít. Poté mi svázal ruce a přes pusu dal pásku.
"Zvedni se ty děvko," řval na mě, když jsem ležela od krve na zemi.
Snažila jsem se zvednout, ale neměla jsem žádnou sílu.
"No tak zvedni se, nebo chceš, abych ti ten nůž vrazil do tvý kundy?" řval a mával přitom nožem.
Začala jsem hrozně brečet. Sebrala jsem všechny svoje síly a zvedla se.
"Vidíš, jak to jde," řekl a začal mě hladit po vlasech.
Nechtěla jsem se mu dívat do tváře. Uhnula jsem zrakem, on ale chytl můj obličej, otočil ho k sobě a dal mi další facku. Potom ze mě strhal oblečení. Chtěla jsem umřít. Nikdy jsem si smrt nepřála, teď bych jí s radostí uvítala. Potom si mě opřel o strom a surově mě znásilnil. Měla jsem pocit, že do mě vpichuje milion malých jehliček. Pálilo mě to a bolelo. Když skončil, sundal mi izolepu z pusy, dal mi facku a plivl na mě. Pak s radostí odkráčel. Ležela jsem na zemi celá od krve. Neměla jsem sílu se zvednout ani se pokusit křičet. Myslela jsem, že umřu. Pak už jsem jen padala do tmy.

Od našeho úžasněho new SBénka

22. května 2009 v 6:44 about blog
Od našeho nového sbénka ( Henka-fantasy blog ), kde Diggy navíc publikuje svůj příběh. Moc děkujeme




12.strana (kapitola 3)

21. května 2009 v 18:07 | May |  oheň a voda
(nová kapitola)
V dobrém i ve zlém


Další den ráno: " To nevíš, že tím budeš mít křivá záda" probudila Em April poznámkou o tom jak nezdravě spí a hned se zamkla v koupelně.

" Nech si ty chytrý řeči pro někoho jinýho." vykřikla na ní.
April se začala pomalu zvedat a s přivřenýma očima se šla převléct z pyžama. Po dvaceti minutách Em konečně vylezla z koupelny, kam se chystala jít netrpělivá April. Ta celá naštvaná, až z ní malinko žhnuly plamínky, se konečně dočkala otevření dveří od koupelny. " No konečně." dodala April po dlouhém čekání a šla dovnitř.

První hodinu měli všeobecnou magii a tak si hned napsali testík a jako by to nestačilo, musela ještě vyzkoušet April, která to zvládla jen taktak na dvojku. Poté měli několik dalších předmětů a na každém z nich se psal také testík, nebo alespoň byl někdo zkoušen. Poté následovala dlouho očekávaná hodina NPL (nepovinný předmět lektvaristiky).

Aspoň jednou mám štěstí...:)

21. května 2009 v 16:19 | Diggy |  diggy
Čauky všichni

Mám to ale štěstí. Nedávno mi nabídla 3hena3 z blogu henka-fantasy.blog.cz, že by byla ráda kdybych na jejím blogu mohla publikovat můj příběh na pokračování Život s hvězdou...nebo spíš s hvězdičkou? A já to s radostí přijala. Jsem ráda, že se někomu mů příběh líbí, a že mám šanci jí publikovat také na známějším blogu. Tak to bylo o mích radostech a teď starostech. Za chvíli jdu k zubákovi a vůbec se mi tam nechce. Bude mi dělat korunku a výplně. Ještě k tomu jsem na to zapomněla a trochu se přejedla a teď je mi nehorázně špatně. Snad to nějak zvládnu. Tak mi držte palce. Zítra snad něco přidám...Tak papa